Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Zátor lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být Opava a její přítoky zasaženy zejména v období jarního tání nebo vlivem letních déletrvajících srážek větší intenzity s velkoplošným zasažením. Množství vody odtékající z povodí při povodních bývá tedy většinou velmi velké. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Zátor, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Vzhledem k členitosti terénu a velikosti povodí je obec zasahována povodněmi velice často. Několik záplavových vln obce v povodí Opavy zažily v sedmdesátých a osmdesátých letech. V poslední době byly nejničivější povodně v letech 1996 a 1997.
Dne 13. května 1996 zasáhly intenzivní srážky povodí horní Opavy a její pravostranné přítoky pod Krnovem. Během 4 hodin napadlo 90 – 110 mm srážek do již téměř nasyceného povodí z tajícího sněhu. V obcích Lichnov a Zátor došlo k devastaci koryta, souběžných komunikací, mostů a několika domů.
Důsledky povodně v roce 1996 na území obce Zátor
Povodňová situace v červenci 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala 5. 7. - 6. 7. směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu. Zpravidla tlaková níže nad Ukrajinou postupuje dál k severovýchodu, postupně se vyplňuje a slábne anebo se začíná vracet směrem na západ až severozápad (tzv. retrográdní postup níže) a rovněž zaniká. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. Mezi tlakovou výší a tlakovou níží výrazně zesílil tlakový gradient s následným zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na návětrné straně hor - severní a severovýchodní svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. 9. 7. tlakový gradient začal slábnout a srážky na celém území ČR ustaly. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.
V povodí Opavy byla katastrofa nejničivější – kulminační průtoky byly více než 100-leté, v Krnově se uvádí až 700-letá a v Opavě 500-letá voda. Před 4. červencem se v předchozích třiceti dnech pohybovaly srážky okolo 20 až 50 mm, proto byla retenční schopnost půdy omezená. Návětrný efekt Jeseníků způsobil výstupné pohyby vzduchu, kdy nově vzniklé oblačné kapičky byly vymývány srážkami z výše ležící oblačnosti.
Rozložení pětidenních úhrnů srážek v období od 4.–8. 7. 1997 [mm] – vlna
Důsledky povodně v roce 1997 na území obce Zátor