Odtokové poměry

Tok Opava má na území obce Zátor vymezeno záplavové území, které bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 27. 08. 2014 (č. j.MSK 86875/2014). Záplavové území je stanoveno v úseku mezi ř. km 59,416 - 85,915 pro Q5, Q20, Q100 včetně vymezení aktivní zóny. V roce 205 došlo k aktualizaci daného záplavového území. To bylo stanoveno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje (č. j. MSK 40906/2015). »
Na Zátoráčku (pravostranný přítok Opavy) je oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,00 - 3,564, které bylo stanoveno Městským úřadem Krnov kraje 30. 04 .2018 (KRNOZP-29607/2018 MIKL).»
Čakovský potok má na území obce Zátor oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,00 - 4,714, které bylo vyhlášené Městským úřadem Krnov 30. 04. 2018 (č. j. KRNOZP-29508/2018 MIKL). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Vznik a průběh povodní je v povodí řeky Opavy ovlivňován především těmito základními fyzickogeografickými faktory:

  1. Nízká propustnost hornin krystalinika budujícího většinu území urychluje povrchový odtok vody.
  2. Údolí vodních toků jsou v Hrubém Jeseníku, Nízkém Jeseníku a Zlatohorské vrchovině relativně úzká a mají velký spád.
  3. V oblasti Jeseníků má mělký půdní horizont za následek nižší stupeň infiltrace vody do půdy.
  4. Horské polohy způsobují orografické zesílení srážek. Roční úhrny jsou tak v pramenných oblastech toků nadprůměrné.
  5. O charakteru povodňových situací vypovídá jejich vznik: vyskytují se nejčastěji na jaře táním sněhu v kombinaci se srážkami a v létě působením déletrvajících dešťů velkého plošného rozsahu. Množství vody odtékající z povodí při povodních bývá tedy většinou velmi velké.
  6. Ve využití území má význam zástavba v horských oblastech, která se koncentruje na dna údolí podél vodních toků.

Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí a ohrožení. Více na http://cds.chmi.cz/

Mapa povodňového nebezpečí na území obce Zátor

Mapa povodňového ohrožení na území obce Zátor

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Zátor se vyskytuje několik kritických mostků a propustků, které se nachází podél vodního toku Opava a Zátoráčku. Z nich nejkritičtější jsou:
  • Most Q20 u č. p. 69 »
  • Ocel. lávka pro pěší - Zátor/Loučka »
  • Silniční most - Zátor/Loučka »
  • Most místní komunikace - Zátor/Loučka »
  • Most u č. p. 129 »

Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Zátor 
Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa omezující odtokové poměry
 

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. 

Intravilán obce byl ohrožován přívalovými povodněmi, které většinou přicházely ze svahů v jižní části obce od Lichnova. Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území v povodí Slučího p. (levostranný přítok Opavy), nad zemědělským areálem a areálem společnosti UNEKO, odkud může přijít přívalová povodeň. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Zátor

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní v obci Zátor metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Zátor

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
20100352 15,99 % 0,00 % 436,94 ha
Na území obce Zátor se nachází jeden kritický bod.
  • Kritický bod 20100352 - může ohrozit zemědělský areál 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Zátor. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Zátor

 

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku.V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Zátor mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Zátor
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Důležitou roli pro obec Zátor hrají jezy nacházející se na toku Opava a to na ř. km 83,94 a 86,12. Jezy mohou ovlivňovat průtok při povodňových situacích. »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Zátor
Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Vodní díla