Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Úštěk lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je město Úštěk ohroženo jak v letním období, při dlouhodobých regionálních srážkách, tak i v jarním období při tání sněhové pokrývky, spojeném se srážkami. Některé části města jsou také postihovány přívalovými povodněmi při intenzivních lokálních srážkách. Jedná se o severovýchodní okraj obce Vědlice a rovněž severovýchodní okraj obce Rochov. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Úštěk, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Město Úštěk bylo povodněmi v minulosti zasaženo již několikrát. Největší povodně postihly město v roce 1997. Jednalo se o letní povodně způsobené dlouhodobými regionálními srážkami v povodí Úštěckého potoka.
Zápis do povodňové knihy Města Úštěk ze dne 11. 8. 2020 (upravená):
Zhruba mezi 13:30 až 15:00 došlo na Úštěcku k lokální bouřce a přívalovému dešti. Následně došlo k zatopení části Tetčiněvsi bahnem a vodou z polí. Přívalová vlna se dostala na komunikaci i okolní parcely. Na komunikaci se vytvořil nebezpečný nános bahna. Situace byla nahlášena na linku 150, následně HZS ÚK předal věc do řešení SÚS ÚK. Dle komunikace s místními nevznikly žádné škody na majetku.
Zápis do povodňové knihy Města Úštěk ze dne 19. 7. 2021 (upravená):
Stav hladiny na Loubním potoce v měsíci červenci 2021 byl několikrát překročen SPA3. O víkendu 17. - 18. 7. 2021 došlo k významným srážkovým úhrnům na území města Úštěk. V sobotu 17. 7. 2021 kolem 15:00 dorazila na Úštěcko srážková fronta s přívalovými dešti, která ještě během večera a noci ze soboty na neděli dále zesilovala. Varovný systém na Úštěckém potoce hlásil překročení limitních srážek. V noci ze soboty 17. 7. na 18. 7. 2021 došlo k vybřežení vody z koryta, zaplavení pozemků a objektů Hromádkovi - Podskalská 96, 411 45 Úštěk - Úštěk - Českolipské Předměstí na Loubním potoce, který je ve správě Lesů České republiky, s. p.
V neděli 18. 7. 2021 došlo k postupnému uklidnění situace. Následně bylo zjištěno prohlídkou po povodni dne 19. 7. 2021 sesutí stávající pravobřežní zdi před č. p. 125 v ul. Kamenná v délce cca 4 m a přicpání průtočného profilu pod mostem pod č. p. 22 v ul. Kamenná dřevěným plávím viz foto. Povodňová komise města Úštěk nařizuje dle § 75 odst. 2) písm. a), c) správci vodního toku Loubní potok, kterým jsou Lesy České republiky, s. p., zabezpečení břehové kaverny po sesuté zdi a odstranění pláví z průtočného profilu mostu.
