Úštěk

Odtokové poměry

Vodní tok Úštěcký potok má na území města Úštěk oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 34,166, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá účinnosti od 3. 1. 2007 (č. j. 27492-2006/ZPZ/Úštěcký/07/Ko). »
Záplavové území bylo aktualizováno v úseku ř. km 20,012 - 21,720, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá účinnosti od 15. 11. 2023 (č. j. KUUK/155570/2023). »

Riziko představují přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny vodních toků Úštěcký potok, Loubní potok a Červený potok. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Úštěk bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o lávky, mosty a propustky. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Úštěk

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města bylo identifikováno celkem 15 kritických míst, která jsou ohrožená přívalovou povodní. Jedná se o lokality v Brusově, Vědlicích, Rochově, Konojedech, Robeči, Dolní Vysoké, Úštěku a Tetčiněvsi. Na několika lokalitách je současně také stanoven kritický bod. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Úštěk

Analýza přívalových povodní

Pro potřeby povodňového plánu města byla zpracována hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km², ale menší než 10,0 km², a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je věští než 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem města stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydanou Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území města s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 5 x 5 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace.
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Kritické povodí Brusov

Kritické povodí Třebín

Kritické povodí Konojedy Pohorský p.

Kritické povodí Konojedy Konojedský p.

Kritické povodí Dolní Vysoké

Kritické povodí Úštěk - Luční

Kritické povodí Úštěk - Sídliště Pionýrů

Kritické povodí Tetčiněves

Mapa drah povrchového odtoku Rochov

Mapka drah povrchového odtoku Vědlice - sever

Kritické povodí Vědlice - západ

Kritické povodí Vědlice - jih

Kritické povodí Robeč - západ

Kritické povodí Robeč - východ

Kritické povodí Robeč - jih

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Úštěk metodou kritických bodů

Na území města Úštěk bylo stanoveno několik kritických bodů: 

• Kritický bod 11200002 - povodí Úštěckého potoka nedaleko objektu č. p. 12, v místní části Brusov.
• Kritický bod 11200016 - povodí Úštěckého potoka nedaleko objektu č. p. 1, v místní části Třebín.
• Kritický bod 11200889 - na sever od objektu č. p. 43 v místní části Vědlice.
• Kritický bod 11200044 - povodí Pohorského potoka v ř. km 0,29, v místní části Konojedy.
• Kritický bod 11204070 - povodí Loubního potoka nedaleko objektu č. p. 16, v místní části Dolní Vysoké.
• Kritický bod 11202118 - povodí toku IDVT 10228348 na Sídliště pionýrů.
• Kritický bod 11202301 -  na západ v místní části Tetčiněves.
• Kritický bod 11203968 - povodí Ličenického potoka v ř. km 0,23 v místní části Lukov.
• Kritický bod 11200890 - na jih od objektu č. p. 43 v místní části Vědlice.
• Kritický bod 11200893 - nedaleko objektu č. p. 7 v místní části Vědlice.
• Kritický bod 11202177 - nedaleko objektu č. p. 15 v místní části Robeč.
• Kritický bod 11202176 - nedaleko objektu č. p. 35 v místní části Robeč.
• Kritický bod 11202178 - na hranicích s obcí Snědovice v místní části Robeč.

Charakteristiky kritických bodů na území města Úštěk

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří dva úseky Úštěckého potoka na území města mezi kritické. První úsek začíná v ř. km 11,34 v části Vědlice a končí v obci Drahobuz v ř. km 12.23. Druhý úsek začíná v části Tetčiněves v ř. km 16,74 a končí v ř. km 17,83. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích. »

Místa výskytu ledových jevů na území města Úštěk

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Úštěk se nachází několik vodních děl. Nejvýznamnějším je rybník Chmelař, který spadá do IV. TBD kategorie. Vodní dílo ovlivňuje především odtokové poměry Červeného potoka a přestože se jedná o rozsáhlou vodní plochu (67,3 ha) nepředstavuje pro území města riziko z hlediska vzniku zvláštní povodně. »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Úštěk

 Vodní díla