Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy (zejména táním, dešťovými srážkami, chodem ledů), kdy je dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Přirozenou povodní je i stav, při kterém voda může způsobit škody tím, že nemůže z určitého území přirozeně odtékat (nebo je její odtok nedostatečný), nebo dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Třebosice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách část obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Třebosice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Historické povodně

Obec Třebosice byla několikrát zasáhnuta povodněmi. V roce 2010 byly v Třebosicích stavěny provizorní hráze z pytlů za účelem zabránění dalších škoda v oblasti zaplavených rodinných domů, z jednoho byla evakuována jedna osoba. Povodeň zasáhla obec i v roce 1997.

Povodně postihovaly obec Třebosice odedávna při jarním tání sněhové pokrývky na horách nebo srážkách výše v povodí. V poslední době klimatických změn dochází stále s větší frekvencí k letním srážkovým epizodám, které jsou doprovázeny většinou i bouřkami. Přitom spadne v intervalu několika desítek minut i více jak 100 mm srážek. Důsledkem je prudký vzestup průtoků a hladiny v Bylance a její vybřežení, současně pak i povrchový odtok z území, který zasáhne okrajovou část intravilánu i některé komunikace v obci. Vznikají přitom škody na majetku obyvatel (zaplavení domů a vedlejších staveb, i na majetku obce – komunikace, prostranství atd. Při jedné z posledních epizod, ke které došlo v r. 2010, byly vzniklé škody na majetku ve výši desítek tisíc Kč. Likvidace následků povodně byla nákladná a poměrně dlouhodobá. V srpnu 2010 po přívalovém dešti došlo k vyplavení jednoho domu, u dalších domů záplavě zabránila protipovodňová stěna z pytlů s pískem. Členové JSDH z devíti okolních obcí (právě se vraceli ze závodů v nedalekých Jezbořicích) naplnili společně s místními občany pískem více než 1200 pytlů a průběžně odčerpávali vodu za stěnou. Nebýt jejich včasného příjezdu byly by škody na majetku mnohem vyšší. Záchranných prací se zúčastnilo asi 110 osob. K odčerpávání vody bylo použito pět kalových čerpadel, k osvětlení prostranství byla zapůjčena elektrocentrála od SDH Starý Mateřov. Díky povodňové stěně byla škoda převážně na budovách nebytového charakteru, došlo k úhynu domácího zvířectva a likvidaci veškeré úrody na zahradách.