Odtokové poměry
Vodní tok Bylanka má na území obce Třebosice oficiálně stanovené záplavové území včetně vymezení aktivní zóny ZÚ. V úseku říčního toku 0,000 - 5,735, bylo vyhlášeno Krajským úřadem Pardubického kraje dne 19. 4. 2017 (č. j. (Krú 24511/2017). Ve zbylé části vodního toku Bylanka je na území obce platné záplavové území, vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje dne 27. 6. 2018 (č. j. 12605-3/2008/OŽPZ/Vt). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bylanky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V minulosti bylo zaznamenáno několikeré vylití vod z Bylanky přes most a silnice III/322 26 v nejnižším bodě zastavěného území obce, tj. včetně místní komunikace MK5d – Pod Bylankou a přilehlých ploch. Hlavní zastavěné území obce je však z tohoto pohledu mimo povodňové nebezpečí, neboť leží na přirozeném ostrovu s výškovým rozdílem 4-7 metrů od hladiny Bylanky. V obci jsou známy povodňové jevy, způsobené soustředěným odtokem extrémních srážkových vod po jarních deštích, nebo též po náhlém jarním tání sněhů, vtékajících do východní části obce ze zemědělských pozemků. Ze stanoviska z Povodí Labe, státní podnik plyne, že koryto Bylanky má v Třebosicích kapacitu Q5 14 m3 za vteřinu a že při vyšších průtocích již dochází k vybřežení vod z koryta.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Třebosice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Plochami s prokázaným nebezpečím soustředěného odtoku extrémních srážkových vod (rozumí se zejména při tání sněhu a při jarních deštích) jsou zemědělské pozemky před Třebosicemi, vpravo podél silnice III/322 26 ve směru jízdy od Starých Jesenčan. Vody z těchto pozemků stékajíc do silničního příkopu, tečou k obci a dále po MK 1c – Karlovina z části vlevo do MK 2d – Hřbitovní, ve větší míře však po navazující účelové komunikaci k objektům střediska živočišné výroby.
Vzhledem k nízkému spádu však nemají větší erozní účinek a v žádném případě neohrožují životy občanů. Pravděpodobnost opakování popsaného povodňového jevu je též potvrzena klimatologickými údaji ČHMÚ za posledních 40 let o maximálním denním úhrnu dešťových srážek 85 mm, resp o maximální sněhové pokrývce 45 cm.
V posledním období se vlivem klimatických změn poměrně často vyskytují tzv. letní povodně. Povrchový odtok pak způsobuje prudké zvýšení hladiny v Bylance a její vybřežení a ohrožuje i některé nemovitosti na okraji zástavby. Jedná se především o severovýchodní část s rodinnými domy.
Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Třebosice metodou kritických bodů
Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Třebosice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Třebosice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Třebosice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
V obci se nachází vodní nádrž. Byla vybudována jako akumulační nádrž pro mlýn, později byla rekonstruovaná na nádrž pro zavlažovací systém zemědělských pozemků pod Třebosicemi (dnes již zcela mimo provoz). V současné době nádrž slouží jako chovný rybník. Dílo je v majetku fyzické osoby. Jedná se obdélníkovou nádrž zapuštěnou třemi stranami do úrovně terénu, s boční levou podélnou stranou nejméně 5 metrů nad břehem Bylanky a s vnitřními stranami obloženými spárovaným kamenem. Přítok vody z Bylanky a odtok zpět (zde přes technicky složitější stavidlo) jsou zatrubněny. Stavebně-technický stav vodního díla je relativně dobrý, s výjimkou horní koruny boční strany nad Bylankou, která při vyšším vodním stavu prokazatelně prosakuje.
Malá vodní nádrž v intravilánu obce nepředstavuje povodňové ohrožení. »
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Třebosice