Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Švihov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být tok Úhlava a jeho přítoky zasažen zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. »
Samotné město Švihov není přívalovou povodní ohroženo, může se však vyskytovat v jeho místních částech. Přívalová povodeň hrozí konkrétně v obci Třebýcinka. Přívalová vlna sem proudí z jihovýchodního směru vodním tokem Třebýcinka, případně ze svahu jižního z oblasti Za humny. Další místní částí ohroženou přívalovou povodní je místní část Lhovice. Přívalová vlna přichází Lhovickým potokem z jihozápadního směru z oblasti Nad roklemi. Ke zhoršení povodňové situace navíc může dojít i při nevhodné pěstební činnosti na zemědělských pozemcích nad městem. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Švihov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Při současném povodňovém managementu je vhodné pracovat se zkušeností s povodněmi, které město postihly v minulosti. Město Švihov bylo povodněmi zasaženo mj. v roce 2002, 2009, 2010, 2011, 2012 i 2013. Město Švihov shromažďuje podrobné informace o všech historických povodních, které jsou k dohledání na městském úřadě Švihov.
Povodeň 2002
6. - 7. srpna roku 2002 zasáhla první vlna vydatných srážek jižní a západní Čechy. Nejvyšší srážkové úhrny se v těchto dnech pohybovaly mezi 130-200 mm, místy až 274 mm. Druhá vlna srážek pak dorazila do této oblasti 11. - 12. 8. s úhrny pohybujícími se od 130 do 190 mm.
V Tajanově, kde se toho času nacházel nejbližší vodočet, byla naměřena kulminace dne 13. 8. mezi 6. a 7. hodinou, kdy byl naměřen průtok 129 m3/s. Pro staletou vodu byl stanoven průtok 119 m3/s. Ve Švihově je průměrný roční průtok 4,94 m3/s, přičemž pro padesátiletou vodu je stanoven průtok 157 m3/s, pro stoletou vodu průtok 188 m3/s. Při kulminaci povodňové vlny zde podle odhadu Povodí Vltavy, státní podnik protékalo 300 m3/s, tedy více jak dvakrát tolik než v Tajanově, deset kilometrů nad Švihovem. Toto navýšení průtoku způsobily největší přítoky nad Švihovem. Měly extrémní průtok – dle odhadu Povodí měla Poleňka v Dolanech průtok kolem 50 m3/s, obdobně extrémní průtok měl i Točnický potok a Drnový potok. Výška hladiny vody v Úhlavě se ve dnech 8. – 11. 8. pohybovala mezi 270 – 290 cm. 12. 8. byl stav v 5:00 hod. 245 cm, pak začal rychlý vzestup. V 8:00 hod. - 250 cm, v 10:00 hod. - 282 cm, ve 12:00 hod. - 295 cm, ve 12:30 hod. - 300 cm, ve 14:00 hod. - 300 cm, v 17:00 hod - 320 cm, ve 21:00 hod. - 375 cm. V noci pokračoval rychlý vzestup hladiny, ukazatel měření na pilíři mostu je do výšky hladiny 4 m, ten byl zaplaven. Do stropu mostu zbývá ještě cca 0,5 m, voda most zcela zaplnila a zarážela se o něj. Odhad maximální výše hladiny se blíží k 5 m. Dne 13. 8. voda přes den postupně klesala, večer v 19:15 byla na 360 cm, 14. 8. v 6:00 na 320 cm a pak se dva dny udržovala na 3 m.
Stav vody ve Švihově částečně ovlivňuje objem vypouštěné vody z přehrady Nýrsko. Průměrný roční průtok na přehradě je 1,45 m3/s. Pro padesátiletou vodu je stanoven průtok 54,8 m3/s, pro stoletou vodu 66,6 m3/s. Před očekávanými srážkami bylo vypouštěno kolem 5 m3/s. 12. 8. v 8:20 hod. se odtok zvýšil na 6,5 m3/s, v odpoledních hodinách bylo z přehrady základní vpustí vypouštěno maximum 9 m3/s. Přítok do přehrady byl v této době již kolem 30 m3/s, proto se rychle naplnila a v 19:00 hod. došlo k přepadu vody do zvonu. Tím odtok vody z přehrady přestal být regulovatelný. Ve 21:00 hod. již hladina vody v přehradě dosahovala výšky 30 cm nad zvon. Přítok do přehrady se zvyšoval až na 80 m3/s. Maximální odtok z přehrady byl 13. 8. mezi 3:00 - 5:00 hod. kolem 50 m3/s. Pak nastal pokles, v 8:00 hod. odtékalo 45,7 m3/s, v 10:00 hod. 42 m3/s, ve 12:0 hod. 37,5m3/s, v 15:00 hod. 30 m3/s, ve 21:15 hod. 25 m3/s. 14. 8. se po celý den odtok pohyboval kolem 20 m3/s, 15. 8. v 7:15 hod. odtékalo 17,6 m3/s, v 19:15 hod. poklesl na 13,8 m3/s.