Švihov

Odtokové poměry

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Úhlavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Švihov bylo stanoveno několik míst, která mohou omezit odtokové poměry - mostky, lávky »

Místa omezující odtokové poměry na území města Švihov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Švihov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Švihov metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Švihov

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Švihov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Švihov

 

 Místa ohrožená přívalovou povodní

 

 

---

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se tok Úhlava na území města neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Švihov

---

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy

 

---

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města se na vodních tocích nachází jez Švihov, který může významně ovlivnit průtok při povodňových situacích. Průběh povodně může také ovlivnit jez v obci Jíno, která je místní částí města Švihov. Průběh povodňové vlny může být ovlivněn i průběhem povodně na vodní nádrži Nýrsko, která se nachází necelých 50 km proti proudu řeky Úhlavy od města Švihov a v případě havárie může na území města vyvolat zvláštní povodeň. »

• Jez Švihov

  Jez je situován v říčním km 50,063 řeky Úhlavy a je tvořen hradící tabulí s nasazenu klapkou, vývarem, bočními zdmi a náhonem na MVE.  Vlastní tělo jezu je tvořeno z betonového prahu obloženého kamennými kvádry. Hrana pevné části jezu je na kótě 348,65 m n. m. Na levém břehu je situován vtok do náhonu. Sestává se ze stavidlové konstrukce na ruční pohon. Konstrukce je opatřena dvěma dřevěnými stavidly o výšce 1,3 m s dosedacím prahem na kótě 369,28 m n. m. a horní hrana stavidla při úplném zasažení na úrovni 370,58 m n. m. Hradící těleso se potom skládá z pohyblivé tabule opatřené klapkou, na jejíž levé straně je umístěna vodní značka, umožňující sledovat výšku přepadového paprsku přes jez. Zaplavení barevného označení signálu barvou na značce označuje průtok Q355 = 0,870 m³/s.

  Jez je vybaven automatickou hladinovou regulací, která ovládá pohybovací mechanizmy a může tak příznivě přispět k bezproblémovému průtoku povodňových vln profilem jezu bez nutnosti zásahu obsluhy. Ovládání je však také možné přepnout na manuální režim a upravit tak nastavení uzávěrů dle potřeby.

  Při zvětšujícím se průtočném množství je nutno nejprve sklápět klapku tak, aby hladina v jezové zdrži nevystoupila 15 cm nad úroveň cejchu. Je-li na Úhlavě v hlásném profilu Švihov (49,35 ř. km) dosaženo limitu pro II. SPA, může povodňová komise rozhodnout o úplném vyhražení hradící tabule.

• Jez Jíno

  Jez se nachází taktéž na řece Úhlavě na 42,689 ř. km. Pokud hladina vystoupí na čtení 190 cm, je nutno provádět postupné sklápění jezu tak, aby nedocházelo ke zvyšování hladiny. Při úplném sklopení klapky je průtok neovladatelný.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Švihov

 Vodní díla

 

Protipovodňová opatření

Na území města Švihov je vybudována hráz a tři manipulační objekty sloužící k ochraně města při povodňové situaci před vzdouvající se vodou z řeky Úhlavy. »

Protipovodňová opatření lokality Švihov

Hráz nasměruje při povodňové situaci vybřeženou vodu do dvou inundačních mostů v komunikaci I/27 a III/0227 (objekt A – „Propustek DN 800 s uzávěrem“, objekt B – „Stavidlový uzávěr“, objekt C – „Propustek DN 1 000 s uzávěrem“). Tyto jsou za běžných průtoků otevřeny, aby nebránily odtoku vnitřních vod z chráněného území. Objekty zajišťují možnost zahrazení otvorů v hrázi před vzdutou vodou v Úhlavě. Otvory v hrázi odvodňují při běžném stavu území za hrází – území města Švihov. 

• K objektu A, který uzavírá průchod kanalizační stoky hrází, náleží povodí podél dolního úseku původní a dnes přeložené trasy Mezihořského potoka. Odhadnutá plocha činí cca 12,2 ha. Této ploše přísluší stoletý kulminační průtok cca 1,2 m³/s. Po uzavření objektu A má voda z této plochy možnost odtékat průchody pod komunikací I/27 dál po proudu řeky Úhlavy.
• K objektu B, který uzavírá odpadní kanál malé vodní elektrárny (MVE), náleží povodí tvořené plochou náměstí E. Beneše a Vrchlického ulice a to za podmínky, že do odpadního kanálu nebude přitékat voda přes MVE. Odhadnutá plocha povodí činí cca 5 ha a přísluší jí stoletý kulminační průtok cca 0,5 m³/s. Po uzavření objektu B je nutné při místních srážkách z odpadního kanálu čerpat vodu.
• K objektu C, který uzavírá průchod kanalizační stoky pod náhonem za hradem, náleží povodí tvořené ulicemi Čechova a Školní a lokalitou Na Borku a Na Hrobárně. Odhadnutá plocha činí cca 15 ha. Této ploše přísluší stoletý kulminační průtok cca 1,5 m³/s. Po uzavření objektu C se voda z této plochy rozlévá po louce tzv. „V rybníce“, která plní funkci poldru s dostatečnou kapacitou.

Protipovodňová opatření na území města Švihov