Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Šternberk lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Šternberk, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

Historické povodně

V roce 1789 Šternberk zasáhla velká povodeň, která poškodila značnou část města. Voda smetla z povrchu nové předměstí Světlova, Hvězdné údolí, zpustošila pole, zaplavila vrchnostenský dvůr v podhradí, strhla mosty, podemlela hradby a vtrhla do samotného vnitřního města, kde podemlela mnoho domů. Vedle majetkových škod si tato živelná pohroma vyžádala i desítky lidských životů.
(viz Dějiny města Šternberka)
V posledních letech neměly povodně pro město zásadní následky. Např. při povodni v roce 2006 dosáhl kulminační průtok a vodní stav na hlásném profilu Šternberk, Sitka dne 31. března v 19:00 hodnot 26,0 m3.s-1 a 228 cm ⇒ doba opakování N=50 let (při dlouhodobém průtoku Qa= 0,57 m3.s-1, hodnota III. SPA ∼ 220 cm).