Odtokové poměry
Vodní tok Sitka má na území města Šternberk oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,0 - 35,5, které bylo vyhlášené Okresním úřadem v Olomouci od 19. 6. 1992 (č. j. ŽP-voda 1625/92-234/1-Kop). »
Trusovický potok má na území SO ORP Šternberk oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 26,856, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje od 14. 1. 2013 (č. j. KUOK 2788/2013). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Sitky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Šternberk bylo stanoveno několik míst, které omezují odtokové poměry. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Šternberk
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na okraji města a následkem toho může dojít ke koncentraci přívalových vod a materiálu v zastavěné části území. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Šternberk
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (> 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (> 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (> 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Šternberk metodou kritických bodů
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Šternberk mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Šternberk
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Šternberk se nachází několik vodních nádrží IV. kategorie. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Šternberk
Protipovodňová opatření
Na území města Šternberka byla v květnu 2013 vybudována retenční nádrž u Grygavy v ř. km 9,200. Retenční nádrž je situována na jižním okraji zastavěného území města Šternberka v ulici Olomoucké podél levého břehu vodního toku Grygavy, za propustkem, kterým Grygava kříží silnici I/46 a dále protéká kolem železniční trati ČD. Sjezd k retenční nádrži je vybudován na odbočení ze silnice I/46. »
Jedná se o suchou, částečně hloubenou účelovou nádrž pro zadržení a krátkodobou akumulaci srážkových vod v době zvýšeného odtoku z ploch areálu bývalých kasáren a širšího rozvojového území, kterým je tvořeno vlastní povodí nádrže. Retenční nádrž je neprotékaná, boční, se zemní hrází, s bezpečnostním přelivem v průlehu koruny hráze pro převedení povodňových průtoků. Maximální hladina akumulované vody je 249, 74 m n. m. (B. p. v.) Objem akumulované vody při maximální hladině činí 0,57 tis. m3. Délka vzdutí při maximální hladině je 41 m.
Výpustný objekt z retenční nádrže převádí dešťové vody odtokem regulovaným stavítkem do upraveného koryta vodního toku Grygava. Vyústění potrubí z výpustného objektu do Grygavy je opevněno kamennou patkou, dno a břehy toku kamennou dlažbou do betonu. Hráze a prostor zátopy SN je vegetačně opevněn travním porostem, sjezd do nádrže a příjezd k výpustnému objektu je opevněn zaválcovaným štěrkem s osetím travní směsi. Dešťové vody jsou z areálu a širších rozvojových ploch do nádrže přiváděny v množství Qmax= 1195 l/s. Během plnění retenční nádrže bude odtokem výpustného objektu regulovaným kapacitou výpustného potrubí DN500 převáděno do koryta toku množství Qmax= 620 l/s (t.j. množství při max. hladině vzdutí, zcela otevřené výpusti zdvižením stavidla). Odtok z nádrže bude regulován stavítkem osazeným na vtoku do potrubí na menší průtočné množství.
Pokud bude při intenzivních srážkách překročena kapacita odtokového potrubí, dojde k vzestupu hladiny vody v nádrži na maximální úroveň - 249,74 m n.m. a přelití přes korunu hráze v místě bezpečnostního přelivu. Koryto toku je v tomto místě opevněno a zkapacitněno na průtok Q20.
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Grygava
| Vodní tok | Q1 | Q2 | Q5 | Q10 | Q20 | Q50 | Q100 |
| Grygava | 0,501 | 0,792 | 1,290 | 1,74 | 2,27 | 3,07 | 3,77 |
Kontakty na vlastníka / provozovatele a další odpovědné osoby jsou uvedené v kapitole Důležité kontakty. Retenční nádrž má zpracovaný manipulační řád, který je uložený na odboru ŽP města Šternberk.
V rámci společných zařízení bude v části Krákořice "Výstavba otevřených příkopů OP2, OP5 a OP6" na pozemcích parc.č. 846, 847, 910, 918, 880, 891, 905, 875, 878 a 883. »
Protipovodňová opatření na území města Šternberk