Štěchovice

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

1. zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
2. letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
3. letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
4. zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Pro vznik přirozených povodní v územním celku městyse Štěchovice jsou pro Vltavu i Kocábu rozhodující hydrologické příčinné jevy na území těchto povodí. Vlastní povodí Vltavy je v horní části ovlivněno provozem soustavy přehrad Lipno I a Lipno II a provozem přehrady Římov na Malši. Ve středí části toku Vltavy je vybudována kaskáda pěti přehrad, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice.

Pro řízení povodňové situace na Vltavě je důležité zdůraznit, že vltavská kaskáda ovlivňuje odtok pouze z části povodí, a to maximálně do hodnoty Q₅ až Q₁₀. Rovněž nelze pominout vliv vodních děl (rybníků) na Kocábě a přítocích ve správním území městyse Štěchovice. Tento neovladatelný ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q₁. Při výskytu větších povodní je vliv na zvýšení ochrany předmětného území městyse zanedbatelný.

U Vltavy platí, že z hlediska škod a důležitosti jsou pro území městyse Štěchovice nejdůležitější povodně 2., dále 1. a 3. typu (viz text výše). U Kocáby platí 3., 2., 1. a 4. typ. V hydrologickém režimu dolních toků Vltavy, Berounky a Sázavy včetně jejich přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů » velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích.

Nejvýznamnější letní povodně z regionálních dešťů se v městysi objevily v červenci 1954, červenci 1981, srpnu 2002 a červnu 2013. Nejvýznamnější letní povodně z místních dešťů se v městysi objevily v červenci 1981 a v červnu 1996.

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly podstatně méně, s větší pravděpodobností je lze očekávat na Kocábě, i když ani na Vltavě nejsou vyloučeny. Nejvýznamnější zimní povodně se v městysi objevily v březnu 1940, prosinci 1993, lednu 2003, březnu 2005 a zejména v březnu a dubnu 2006.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Štěchovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodně v letech 1915, 1940, 1981 a 2002
Od roku 1846 byl městys Štěchovice povodněmi vážně zatopen šestkrát. Kvůli povodni v říjnu 1915 muselo být odloženo vysvěcení místního kostela sv. Jana Nepomuckého. Povodeň dne 15. března 1940 zničila mimo jiné i kroniku a pamětní knihu místních hasičů. Tehdy zůstali místní hasiči v pohotovosti po šest týdnů, kdy trvaly veškeré záchranné práce a práce vedoucí k obnovení chodu městyse. Tyto povodně jsou považovány za nejničivější v dějinách městyse. Povodně v srpnu 2002 způsobily v městysi škody za téměř 1 mld. korun. Zasažena byla například klubovna spolku Vltavan Štěchovice, celá hasičská zbrojnice, až po střechu byla zatopena mateřská škola. V červenci 1981 zasáhla Štěchovice po dlouhotrvajícím dešti další povodeň. Rozvodnila se především řeka Kocába, nicméně naštěstí nedošlo ke ztrátám na životech ani k velkým škodám. (zdroj: Publikace Štěchovice v čase z roku 2015 od K. Cabalové)