Štěchovice

Odtokové poměry

Vodní tok Vltava má na území městyse Štěchovice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ (celkově platí v úseku ř. km 70,00 - 91,321), které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje a nabylo platnosti 6. 9. 2005 (č. j. 77900/2005/OŽP-Bab).
Vodní tok Kocába má na území městyse Štěchovice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 27,3, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje a nabylo platnosti 13. 1. 2009 (č. j. 106211/2008/OŽP-Bab). »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na řece Kocábě a jejích přítocích se nachází několik lávek, mostků a jezů, z nichž některé by z důvodu malé kapacity mohly v případě povodně nepříznivě ovlivnit odtokové poměry na území městyse:

• most v ul. Vltavská »
• most u č. p. 382 »
• most na silnici II/102 »
• jez mezi č. p. 71 a 75 »
• propustek v ul. Za Kocábou »
• propustek u č. p. 99 »
• lávky (protiproudně) u č. p. 74, 92, 401, 93, 83, 182, 557, 63, 56, 53, 40, 16, 22 »

Na řece Vltavě se na území městyse Štěchovice nachází most přes v. n. Vrané na silnici II/102 », hráz v. n. Štěchovice » a část hráze v. n. Slapy ».

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Štěchovice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území městyse Štěchovice byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní:

• lokalita U křížku v místní části Masečín »
• ulice Zadní konce (souhlasí s kritickým bodem č. 10800073) »
• severní okraj městyse na hranici s obcí Davle (souhlasí s kritickým bodem č. 10804991) »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území městyse Štěchovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo rovno 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší nebo rovno 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší nebo rovno 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Charakteristika kritických bodů na území městyse Štěchovice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Štěchovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Štěchovice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem nepatří toky na území městyse Štěchovice mezi kritické. Nicméně zvýšenou pozornost je třeba věnovat řece Kocábě v ř. km 0,01 - 4 zejména v období tání, kdy je nutné kontrolovat mosty a lávky přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Štěchovice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území městyse Štěchovice se nachází 3 vodní nádrže, které významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně zde i pod městysem:

Vodní nádrž Slapy (plocha 11,626 km²). Aktuální stav hladiny. »

Jedná se o šestou největší přehradu v České republice, hloubka 58 m, nadmořská výška hladiny 271 m n. m., správcem je Povodí Vltavy, státní podnik, kategorie TBD I; zasahuje na jih městyse Štěchovice do místní části Třebenice. Rozsah ohrožení při zvláštní povodni je k dispozici na Povodí Vltavy, státní podnik. Vedoucí hrázný této nádrže je pan Petr Páv - tel. 257 740 482.
Vodní nádrž Štěchovice (0,96 km²). Atuální stav hladiny. »

Má tři části - těleso přehrady, plavební komoru a středotlakou elektrárnu. Během stavby byla přičleněna ještě vysokotlaká elektrárna. Správcem nádrže je Povodí Vltavy, státní podnik a skupina ČEZ, kategorie TBD II. Nádrž tvoří východní a část severní hranice intravilánu městyse Štěchovice. Rozsah ohrožení při zvláštní povodni je k dispozici na Povodí Vltavy, státní podnik.
Vodní nádrž Vrané (2,63 km²). Atuální stav hladiny. »

Jedná se o první a nejstarší stupeň Vltavské kaskády. Má tři hlavní části - jez, dvě plavební komory a elektrárnu. Stavební konstrukci tvoří betonový práh, obložený žulovými kvádry.Správcem nádrže je Povodí Vltavy, státní podnik, kategorie TBD II; tvoří podstatnou část severní hranice intravilánu městyse Štěchovice, ústí do ní řeka Kocába. Rozsah ohrožení při zvláštní povodni je k dispozici na Povodí Vltavy, státní podnik.

Kromě těchto vodních nádrží může odtokovou situaci v městysi Štěchovice ovlivnit též vodní nádrž Orlík. Atuální stav hladiny. »
Ovladatelný ochranný prostor vodního díla Orlík (ochranný objem 62,1 mil. km³) může částečně příznivě (do velikosti rozlivu cca Q_5-10) ovlivnit povodňovou situaci v území městyse Štěchovice. Při porušení hráze Orlíku nebo Slapů by vzhledem k zadržovaným objemům došlo k totálnímu zaplavení a vzniku extrémních povodňových škod v obcích dále po toku Vltavy včetně Štěchovic. Podobně by při porušení hrází vodních děl na řece Kocábě došlo k extrémním záplavám a velkým povodňovým škodám po toku řeky. Taková situace se ve Štěchovicích stala v červenci 1981, kdy došlo k porušení některých hrází a povodeň dosáhla hodnoty Q₂₀₀ až Q₅₀₀.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Štěchovice

 Vodní díla