Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Roztoky lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažen především významný vodní tok Berounka. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Roztoky, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Výpis z kroniky: Živelná pohroma dle vyprávění mého otce pamětníka:
Strašná povodeň stihla zdejší krajinu dne 25. května 1872. K páté hodině odpolední zatáhla se obloha nad Branovem tou měrou, že byla úplně černá, kdežto na naši obec ještě svítilo slunce. V několika minutách nastala nad Branovem průtrž mračen, takže v pět hodin valila se voda řečištěm tím způsobem, že to vypadalo tak asi jako půlmetrové schody a již viděti bylo na rozbouřené řece plavati dřevěnou chalupu, která urvána byla v branovském luhu. Do osmé hodiny večer stoupla voda bez mála 9 m nad normál a za další půl hodiny stoupla na plných 9 m. Můj otec vypravuje: „Vešel jsem do našeho domku (tj. č. 46) suchou nohou, ale ve čtvrt hodině po uzavření domovních dveří, jsem vyskočil oknem ven do vody. Do té doby nespadla na naši obec ani kapka vody. Hrozný déšť, jak se říká lidově, jako když z konve lije, počal teprve v 9 hodin večer a úplně přestalo pršet o 10 hodině večerní.
Veškeré mužské obyvatelstvo dolejších Roztok bylo shromážděno v hostinci č. 14 „u Profousů“, a všichni vyděšeni a strnulí (při sklence piva, kterého žádný napíti se nemohl) čekali, jak se věci vyvinou. Ráno ke 3. hodině počala voda znenáhla opadávati. Co se dělo v huti? O 5. hodině odpolední přišla voda do komínových podzemních kanálů. Vzápětí přišla strouhou voda zpáteční tak rychle, že pracující hutníci, brodíce po pas ve vodě, se mohli s největším napěti sil se zachrániti. Hráz, která odděluje strouhu od řeky, byla na několika místech protržena. Příčná hráz, která postavena jest od hlavních stavidel k obecní cestě mající za účel zadržení velkých vod, byla úplně smetena. Strouha zanesena byla až na výpad, ale úplně plná bahna byla až k č. 46. Na vyklizení strouhy, upravení hráze a závodu pracovalo as 300 dělníků 98 dnů při 11 hod. pracovní době.
Za zmínku stojí též příhoda, která stihla zdejšího občana Josefa Švarce, který se ubíral domů z Kladna, kde pracoval. Přišel na Křivoklát (do Bůd) před domek V. Širmera, obuvníka, viděl proti sobě se valiti spousty vody, která se hrnula ze řeky dolinou budskou. Vida, že ku předu nemůže, ani zpět, skočil v zoufalství do zmíněného domku, kde myslil, že se zachrání na půdě. Pojednou však část, v které on stál, počala se bořiti. I skočil na stranu protější a právě ta část domku, jakoby zázrakem se nesesula. Strávil tam ovšem celou noc, přec však živ a zdráv ráno ku své ženě a dítkám pospíchal. V tu dobu, kdy zmíněný Švarc do Bůd přišel, byly již všecky domky od obyvatelů, kteří se zachránili ve stráni směrem k Vel. Bukové, opuštěny. Trochu rozmaru při možném neštěstí: Velká voda v roce 1845. Dříve plavili plavci po naší řece, ovšem jen při větší vodě vory. Stalo se ve zmíněném roce, že spadli dva plavci do vody a zachránili se na roztockém jezu na tzv. kobylách. Volání o pomoc bylo marné, jelikož žádný z mužů neodvážil se je zachrániti. Až Rybáčkova zvaná „Pepita“, žena roztockého převozníka Ant. Rybáčka z č. 15 sedla na loď, oba zachránila.
Povodeň v roce 2002
Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší. Tato velká povodeň působila na Berounce značné škody. Téměř podél celé Berounky byla zničena břehová vegetace, na mnoha místech se vytvořily břehové nátrže a nánosy. Povodeň v roce 2002 způsobila v Roztokách značné škody. Na hlásném profilu kategorie A Liblín, Berounka bylo dosaženo 13. 8. 2002 stavu hladiny 703 cm. Na hlásném profilu kategorie A Zbečno, Liblín, který se nachází přibližně osm kilometrů po proudu řeky Berounky od obce Roztoky byl 13. 8. 2002 naměřen stav 891 cm.
Fotografie obce Roztoky při povodni v roce 2002
Povodně v roce 2013
V pátek 31. května po 14. h dosáhla v Plzni 1. SPA (250 cm) a v neděli 2. června po 18. h i 3. SPA (450 cm), kulminovala v pondělí 3. června kolem 7. h při 525 cm/388 m³/s (desetiletá voda) a pásmo 3. SPA sice opustila ve středu 5. 6. kolem 6. h, přes plynulý pokles se však do normálu nevrátila ani do konce týdne. Poté, co nabrala desítky metrů krychlových vody z Klabavy a Střely, zaznamenal na Berounce limnigraf Liblín 1. SPA (180 cm) už v pátek po 15. h, 3. SPA (340 cm) v neděli po 7. h a maximum 440 cm / 640 m³/s v pondělí 3. 6. v poledne. 3. SPA byl odvolán až ve středu dopoledne a 1. SPA dokonce až v neděli po poledni. V důsledku nových intenzivních dešťů se přihnala nová vlna, tentokrát ale řeka vystoupila jen do pásma 2. SPA a kulminace s průtokem 290 m³/s nastala v úterý 11. 6. dopoledne; definitivně do normálu se řeka vrátila až ve čtvrtek 13. 6. odpoledne. Obdobný průběh zaregistrovalo Zbečno: 1. SPA (240 cm) už v pátek 31. 5. před 12. h, 3. SPA (400 cm) v sobotu 1. 6. před půlnocí a maximum 610 cm / 900 m³/s v pondělí 3. 6. po 20. h, 3. SPA trval do čtvrteční 5. h ranní a další dny se řeka držela v 1. SPA, v pondělí 10. 6. před 23. h znovu vystoupala do 2. SPA a kulminovala při 320 m³/s v úterý 11. 6. po poledni. Do normálu se zde vrátila až v sobotu 15. 6. okolo 1. h ranní. Rozsah povodně z roku 2013 (čáru max. zatopení) je vykreslen v grafické části jako Historická povodeň z roku 2013.
