Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městského obvodu Polanka nad Odrou lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Území městského obvodu je téměř každoročně zasaženo přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek. V tomto případě bývá většinou zasažen vodní tok Polančice, avšak riziko je vyšší i u ostatních vodních toků. Polančice není při prudkých srážkách schopná, spolu se svými přítoky, dostatečně rychle odvést vodu mimo intravilán městského obvodu. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Východní část městského obvodu je při velkých regionálních povodních ohrožována také Odrou. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí městského obvodu ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městského obvodu Polanka nad Odrou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Území městského obvodu Polanky nad Odrou je povodní postiženo téměř každoročně. V historii byl městský obvod zasažen povodněmi vícekrát, nejvýznamněji v letech 1997, 2002, 2008, 2009 a 2010. K povodním došlo téměř ve všech případech z důvodu dlouhotrvajících dešťových srážek, které způsobují zvýšení hladiny vodního toku Polančice. Vodní tok a jeho přítoky nejsou při prudkých přívalových srážkách schopny vodu dostatečně rychle odvádět a dochází tak k jejímu vybřežení do okolí. Městský obvod již delší dobu řeší problémy s touto situací a plánují se tedy protipovodňová opatření, která by měla výrazně omezit opakované zaplavování ohrožených oblastí
V roce 1997 městský obvod postihla povodeň v období mezi 6. až 9. červencem a napáchala na území velké škody. Povodeň v tomto roce měla nedozírné následky nejen v lokálním, ale i v celorepublikovém měřítku. Vlivem dlouhotrvajících dešťových srážek došlo k prudkému zvýšení hladiny Polančice i Odry. Samotná Polančice během chvíle vystoupila do výše jednoho a půl metru. Následně se vodní toky vylily ze svých koryt a spolu se splachy orné půdy voda zaplavila velkou část území. Kanalizace v městském obvodě již nestíhala pobírat další množství vody a srážek. Největší škody při povodni byly způsobeny na ulicích Sjednocení, Nábřežní, Malostranská, Zákoutí, Za Strunou, K Pile a v části ulice 1. května. V této části ulice se jednalo o úsek od mostu přes Polančici směrem na Klimkovice až k domu rodiny Vozníků. V povodí Odry a kolem vodních děl na východním území Polanky vytvořila povodeň jedno velké jezero. V průběhu záplavy bylo evakuováno celkově 27 domů, voda zaplavila a poničila velké množství rodinných domů a sklepů, ornou půdu, vyvrátila ploty, zanesla mnoho bahna na místní komunikace a do zahrad a způsobila zřícení štítu rodinného domu na ulici Malostranské.
V roce 2002 byl městský obvod znovu zasažen přívalovými srážkami. Následné splachy orné půdy z polí kolem Osady Janové, Dolní Polanky a lokality pod Osadou Míru zaplavily velkou část území Polanky. V následujících letech 2004 a 2006 území postihly povodně z důvodů zvýšení hladiny Polančice, která znovu ve zmíněných letech zaplavila ulici Sjednocení. V roce 2004 se jednalo dále o území místní části Dolní Polanky a ulici 1. května, ve které došlo k vylití vodoteče. V roce 2006 voda zaplavila i ulici Nábřežní.
V letních měsících roku 2008 způsobily přívalové deště celkem tři záplavy, které se s pravidelností projevují na ulicích Nábřežní, Sjednocení, Zákoutí a částečně na ulici 1. května. Voda v tomto roce zaplavila ale i nové oblasti například ulici Čechovou. Každá z těchto lokalit je nedostatečně chráněna před povodněmi a má vlastní příčiny zaplavování. Největším problémem v městském obvodě je ul. Nábřežní. Při povodni ve zmíněném roce způsobily přívalové deště v této ulici kalamitu, která neblaze připomínala katastrofální záplavy v roce 1997. Velmi rizikový při těchto povodních byl také bezejmenný vodní tok, který protéká západní částí Polanky a pramení na katastru vedlejšího města Klimkovice. Tento vodní tok je současně pravostranným přítokem Polančice, která při naplnění kapacity není schopna pojmout další množství vody a jindy klidný bezejmenný vodní tok způsobuje ve zmíněných oblastech velké škody na majetku. Za neutěšenou situaci může i pokračující úbytek lesního porostu a vsakovacích ploch při výstavbě nové infrastruktury.
Roku 2010 byla situace obdobná jako v roce 2008. Znovu byly zaplaveny místní komunikace, zejména v ul. Sjednocení a Nábřežní. Škody však naštěstí nebyly vysoké. Městský obvod již delší dobu řeší problémy s touto situací a zaměřuje se na vhodná protipovodňová opatření, která by mohla omezit opakované zaplavování popsaných oblastí a ulic v řešeném území.
