Odtokové poměry
Vodní tok Odra má na území městského obvodu Polanka nad Odrou oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 26,020 - 38,060, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá účinnosti od 26. 8. 2019 (č. j. MSK 51407/2019). »
Vodní tok Polančice má na území městského obvodu Polanka nad Odrou oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 10,500, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostravy a nabývá účinnosti 11. 4. 2012 (č. j. SMO/110295/12/OŽP/Ho). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Polančice a Odry. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městského obvodu Polanka nad Odrou bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry. Jedná se o mosty, propustky, lávky a jezy. »
Místa omezující odtokové poměry na území městského obvodu Polanka nad Odrou
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území městského obvodu Polanka nad Odrou se nachází tři místa, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality Přemyšov, nad ulicí Dvorská a u Bartošova rybníka. Při intenzivních lokálních srážkách jsou totiž některé části městského obvodu ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městského obvodu Polanka nad Odrou
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městského obvodu Polanka nad Odrou metodou kritických bodů
Na území městského obvodu Polanka nad Odrou byly stanoveny tři kritické body:
- Kritický bod 20102413 - hranice s Václavovicemi, komunikace na ulici Ostravská.
- Kritický bod 20107630 - v povodí toku IDVT 10212518 v ř. km 1,42.
- Kritický bod 20102434 - Bartošův rybník.
Charakteristika kritických bodů na území městského obvodu Polanka nad Odrou
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí |
| 20102413 | 6,234 % | 90,087 % | 52,230 ha |
| 20107630 | 3,960 % | 90,461 % | 102,040 ha |
| 20102434 | 3,880 % | 70,658 % | 63,390 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městského obvodu Polanka nad Odrou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území městského obvodu
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městského obvodu Polanka nad Odrou mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městského obvodu Polanka nad Odrou
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městského obvodu Polanka nad Odrou se nachází několik vodních děl. Na východě katastrálního území, pod intravilánem městského obvodu se nachází velká rybniční soustava. Přímo v intravilánu městského obvodu se nachází několik menších vodních nádrží. Dále se na území městského obvodu nachází dva jezy, a to jez u objektu č. p. 34 a jez u MŠ (objekt č. p. 124). Pod jižní hranicí katastrálního území se nachází soustava Jistebnických rybníků. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městského obvodu Polanka nad Odrou