Mikulov

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Přívalové povodně nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).

Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány rybníky).

Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).

Ve správním území ORP Mikulov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je nejvyšší u Dyje a také Jevišovky. Na většině drobných vodních toků i převážně suchých vodotečích může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Mikulov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Inundace a řízená inundace na Dyji a Moravě v okolí VD Nové Mlýny

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

V povodí Dyje byly v poslední době významné především povodně v letech 1997, 2002 a 2006.

Povodeň 1997

Srážky a povodňové stavy přišly ve dvou vlnách mezi 4.- 8. 7. a 17.- 21. 7. Povodněmi byla zasažena především severní část Moravy, ale významné srážky spadly i na Českomoravské vrchovině a projevily se i v povodí Dyje. Průtoku na úrovni Q100 bylo dosaženo v povodí Svratky a Svitavy. V povodí Svratky byla povodňová vlna transformována pomocí nádrže Vír. Tím došlo ke zpoždění odtoku v částí povodí a snížení vlivu povodně v dolním toku Dyje. Horní část povodí Dyje nebyla srážkami zasažena v takové míře, průtok na profilu Hevlín kulminoval na úrovni 55,5 m3/s, tedy ani na úrovni Q1.

Povodeň 2002

První vlna trvala 6. - 7. 8., druhá vlna následovala ve dnech 11. - 14. 8. 2002. Na transformaci povodňové vlny se výrazně podílela manipulace na VD Vranov. Celkově bylo v nádrži zadrženo 16,6 mil m³ vody, bylo dosaženo snížení kulminačního průtoku o 60 m3/s, tím byl umožněno udržení neškodného průtoku 240 m³/s až do ranních hodin 13. 8. 2002.

V obci Novosedly se vytvořil rozliv o ploše 450 ha o objemu 6 mil m³ s nedostatečným odtokem. Během povodně bylo v obci Jevišovka evakuováno 481 osob (celá obec). Nedošlo však k významným škodám na majetku osob. Byla zaplavena komunikace č. III/4143, objekt ČSO Jevišovka, kanalizace, ČOV a zemědělské pozemky. K zaplavení pozemků došlo i z Baštýřského potoka. V obci Drnholec došlo k zatopení pouze v dvou nejníže položených částí ulic v obci, zatopení bylo způsobeno nastoupáním podzemní vody a zatopeny byly pouze sklepní prostory, nedošlo k zatopení žádného objektu zemědělské výroby ani stávající ČS PHM. V obci Nový Přerov byli zatopeny pouze zemědělské pozemky. Zvýšený průtok bezprostředně ovlivnil i vodní dílo Nové Mlýny a dne 15. 8. 2002 bylo z dolní nádrže VDNM vypouštěno cca 300 m³/s. V rámci vodních toků byly poškozeny jezy a stavidla. V celém okrese Břeclav byla odhadnuta celková škoda na majetku ve výši 104,805 mil. Kč.

Povodeň 2006 - duben

V důsledku náhlého oteplení a vydatné srážkové činnosti, zejména ke konci března 2006, docházelo k rychlému odtávání sněhové pokrývky. V řadě historických povodní na Dyji se povodeň z jarního období roku 2006 řadí kulminací 482 m3/s na přítoku do nádrže Vranov na druhé místo. Vlivem mimořádného, historicky nejvyššího, předpuštění zásobního prostoru nádrže Vranov byl ale maximální odtok v celé trati Dyje pod Vranovem až po vodní dílo Nové Mlýny nižší, než v r. 2002 (v roce 2002 byl max. odtok 364 m3/s). Kulminace v jednotlivých profilech je uvedena v tabulce níže.

Průběh povodně v nádrži Nové Mlýny - dolní, duben 2006

V důsledku vydatné srážkové činnosti zejména v nočních hodinách 29. 6. 2006 (až 170 mm / 24 hod) docházelo k velmi rychlým nárůstům hladin ve vodních tocích, a to zejména v povodí Moravské Dyje a poté Dyji nad VD Vranov.

Operativně volenými manipulacemi a připraveným volným objemem v nádrži Vranov se podařilo docílit toho, že povodeň s kulminací 577 m³/s (což je více jak 1000 - letá povodeň) byla snížena na odtoku z VD Vranov na 230 m³/s. Objem povodňové vlny byl cca 65 ‑ 70 mil.m³.

Kulminace v jednotlivých profilech při povodni v dubnu 2006

Kulminace v jednotlivých profilech při povodni v červnu - červenci 2006