Mikulov

Odtokové poměry

Vodní tok Dyje má na území SO ORP Mikulov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 59,351 - 117,959 vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje (čj. JMK 111901/2010) ze dne 31. 1 2011. »

Vodní tok Jevišovka má na území SO ORP Mikulov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 69,610, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí dne 31.8.2005 pod čj. JMK 13912/2005 OŽP-Cr. » 

Vodní tok Polní potok má na území SO ORP Mikulov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 5,000 - 10,849 vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje (JMK 42098/2009)  ze dne 15. 6. 2009 a v ř. km 0,000 - 5,000 vyhlášené MěÚ Mikulov (MUMI 09037718) ze dne 9. 9. 2009. » 

Vodní tok Kobylský potok má na území SO ORP Mikulov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 0,657 vyhlášené MěÚ Mikulov (MUMI 09037718)  ze dne 9. 9. 2009. » 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP Mikulov bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry. Jedná se především o mosty, propustky a lávky. »

Místa omezující odtokové poměry na území ORP Mikulov

V zájmovém území se nachází několik svahových nestabilit. »

Dle registru svahových nestabilit České geologické služby je na území ORP Mikulov stanoveno několik svahových nestabilit. Problematika vzniku a vývoje svahových pohybů je určována složitou interakcí mezi extrémními klimatologickými situacemi, geologickou stavbou území, geomorfologií terénu i lidskou činností. V místních podmínkách většinou bývají spouštěcím mechanismem extrémní srážkové situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Více informací ohledně svahových nestabilit naleznete na webu České geologické služby.


 Svahové nestability v okolí obcí Pavlov, Horní Věstonice a Dolní Věstonice


Svahové nestability v okolí obcí Perná, Klentnice a Bavory


Svahové nestability v okolí města Mikulov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí ORP ohrožována přívalovými povodněmi. Kromě kritických bodů přívalové povodně podle VÚV TGM, v.v.i. jsou v následující tabulce zobrazena i další místa, kde se s tímto jevem můžeme setkat. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území ORP Mikulov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - obec Bavory

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - obec Brod nad Dyjí

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - obec Dobré Pole

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - obec Dolní Dunajovice

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - obec Horní Věstonice

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - město Mikulov

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - území obce Milovice

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Mikulov metodou kritických bodů - obec Sedlec

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Mikulov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Mikulov

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Mikulov

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Mikulov

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Jevišovka ve správním území ORP Mikulov mezi kritický. Konkrétně se jedná o úsek v délce cca 1 km začínající nad silničním mostem č. 4143-3 pokračující protiproudně po Jevišovce. » Další kritické místo se nachází na Dyji u Drnholce u mostu 414-007. » Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území ORP Mikulov

---

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Mikulov. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy

 

 

---

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Mikulov se nachází 3 vodní nádrže s určenou kategorií TBD. Na toku Dyje ve správním území ORP Mikulov se nachází VD Nové Mlýny, které spadá do II. kategorie z hlediska TBD. Dále se výše na toku Dyje ve správním obvodu ORP Znojmo nachází VD Vranov (II. kat. TBD) a VD Znojmo (III. kat. TBD). Na toku Jevišovka se jedná zejména o VD Výrovice (III. kat. TBD). Havárie těchto vodních děl by bylo schopna vyvolat rozsáhlou zvláštní povodeň.

Dále se na území SO ORP Mikulov nachází další menší díla bez určení kat. TBD. Z těch významnějších se jedná například o Pokran, Šibeník, Nesyt a Moravský dolní a horní rybník. Havárie 4 posledně jmenovaných vodních děl by byla schopna vyvolat zvláštní povodeň zejména na katastrálním území obce Sedlec. »

Základní údaje o přehradách

VD Vranov - Dyje, ř. km 175,41 »

Aktuální stav hladiny

 

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s. p.

Hrázný: Miklík Libor, tel.: 515 296 210, 602 596 462

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - II.

Vodní dílo Vranov (též Vranovská přehrada) bylo vybudováno na řece Dyji v blízkosti městečka Vranov nad Dyjí v letech 1930–1933. Spuštěno bylo v roce 1934. Dle rozlohy je desátá největší v České republice. Přehrada slouží vedle energetických, vodárenských  a protipovodňových úkolů k rekreaci, sportovnímu rybolovu a plavbě.

Základní technické údaje VD Vranov

VD Znojmo - Dyje, ř. km 132,73 »

Aktuální stav hladiny

 

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s. p.

Kontakt: 515 224 405

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - III.

Vodní dílo Znojmo byla vybudováno na řece Dyji v blízkosti města Znojmo. V roce 1966 bylo spuštěno do provozu. Vodní dílo slouží k vyrovnání průtoků, k zachování minimálního průtoku řeky Dyje a k zachování průtoku v Dyjsko-mlýnském náhonu od Krhovického jezu, k odběrům pro závlahy a k energetickým účelům.

Základní technické údaje VD Znojmo

VD Výrovice - Jevišovka, ř. km 33,80 »

Aktuální stav hladiny

 

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s. p.

Kontakt: 515 300 551

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - III.

Vodní dílo Výrovice byla vybudováno na řece Jevišovce. V roce 1983 bylo spuštěno do provozu. Nádrž se nachází v prostoru mezi obcemi Výrovice a Plaveč, severovýchodně od Znojma a kopíruje sevřené údolí řeky, která se v ostrém meandru stáčí kolem vrchu Březovec. Hlavním účelem díla bylo vytvořit zásobní odběr vody k zavlažování okolních ovocných sadů, zajištění provozní vody pro cukrovar v Hrušovanech, zajištění minimálního průtoku v Jevišovce a transformace povodňových průtoků. Další využití spočívá ve výrobě elektrické energie a rekreaci.

Základní technické údaje VD Výrovice

VD Nové Mlýny - Dyje, ř. km 33,80 »

Aktuální stav hladiny - Horní nádrž

 

Aktuální stav hladiny - Střední nádrž

 

Aktuální stav hladiny - Dolní nádrž

 

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s. p.

Hrázný: Pavel Zapula, tel.: 519 517 697, 724 174 816

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD) - II.

Vodní dílo Nové Mlýny – horní nádrž je rozlohou nejmenší ze tří novomlýnských nádrží. Leží na řece Dyji. Snahy obyvatel žijících na dolním toku Dyje o zlepšení vodních poměrů a zabránění nežádoucím účinkům velkých vod sahají až do 18. století. Významným podkladem pro řešení vodohospodářských poměrů byl však až Státní vodohospodářský plán z roku 1954. V roce 1959 bylo rozhodnuto o vypracování přípravných projektových studií a roku 1968 se započalo s postupnou výstavbou vodohospodářských úprav. Ta zahrnovala úpravy řek Dyje a Moravy, a především stavbu nádrže pro ovlivnění průtoků na Dyji. S ohledem na nutnost zajistit silniční spojení Brno-Mikulov a Strachotín-Dolní Věstonice bylo navrženo rozdělit nádrž dvěma hrázemi na celkem tři oddělené nádrže. Nádrže se stavěly ve dvou etapách. V rámci I. etapy byla vystavěna horní a střední nádrž a v rámci II. etapy dolní nádrž.

Vodní dílo Nové Mlýny – střední nádrž leží na soutoku tří významných řek: Dyje, Jihlavy a Svratky. Souhrnné projektové řešení výstavby soustavy tří nádrží bylo schváleno během roku 1972 a I. etapa výstavby byla zahájena v roce 1974. Střední nádrž byla dokončena v roce 1980, o rok později byla uvedena do provozu. Účelů vodního díla je hned celá řada – zajištění závlahových odběrů pro zemědělství a průmysl, zajištění odběrů pro Rakousko, snížení povodňových průtoků, povodňování lužních lesů, chov ryb a zlepšení hygieny, čistoty vody a likvidace komářích kalamit v oblasti nádrže.

Vodní dílo Nové Mlýny – dolní nádrž leží na řece Dyji jako poslední a zároveň největší ze soustavy tří novomlýnských nádrží. Zatopená plocha tohoto vodního díla je téměř 1 700 ha a objem vody při maximální hladině je téměř 84 mil. m³. Souhrnné projektové řešení výstavby soustavy tří nádrží bylo schváleno během roku 1972, dolní nádrž byla dokončena v roce 1988, o rok později byla uvedena do provozu. Účelů vodního díla je hned celá řada – zajištění závlahových odběrů pro zemědělství a průmysl, zajištění odběrů pro Rakousko, trvalé zajištění minimálního průtoku v toku pod nádrží, snížení povodňových průtoků, chov ryb a zlepšení hygieny, čistoty vody a likvidace komářích kalamit v oblasti nádrže. Vedle toho slouží i k umělému zaplavování lužních lesů, k rekreaci, k výrobě elektrické energie a má také význam pro zlepšení kvality vody v toku Dyje.

Základní technické údaje VD Nové Mlýny

 Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území ORP Mikulov

Vodní díla

Protipovodňová opatření