Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Přirozená povodeň na hlavních vodních tocích
Zejména u vodních toků Ostravice, Frýdlantská Ondřejnice, Čeladenka, Olešná a Tichávka hrozí povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň). Povodeň na vodním toku Ostravice zasáhne především obce Ostravice, Frýdlant nad Ostravicí a Pržno ». Povodeň na vodním toku Frýdlantská Ondřejnice může ohrozit především obce Kunčice pod Ondřejníkem, Čeladná a Frýdlant nad Ostravicí ». Povodeň na vodním toku Čeladenka může zasáhnout obce Čeladná a Frýdlant nad Ostravicí ». Povodeň na vodním toku Olešná zasáhne území obce Metylovice ». Povodní na vodním toku Tichávka je ohroženo území obce Kunčice pod Ondřejníkem ».
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt je v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Odry, státní podnik a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na zmíněných vodních tocích může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích
U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. Mezi obce nejohroženější přívalovými povodněmi patří v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí zejména Kunčice pod Ondřejníkem a Staré Hamry. »
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakými jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Odry, státní podnik nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány nádrže).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Frýdlant nad Ostravicí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, který vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Nejproblémovější lokalitou z hlediska výskytu ledových jevů je vodní tok Ostravice na území obce Bílá, kde se mohou zejména během zimních měsíců vyskytnout ledové jevy a dát vzniku zimní povodni. »
Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii bylo území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí nejvýznamněji zasaženo povodněmi v letech 1989, 1991, 1996, 1997, 2000, 2010 a 2014.
V květnu roku 1989 v důsledku prudkých dešťů došlo k vybřežení Plavařského potoka na území obce Pržno. Škody byly způsobeny také v obcích Metylovice, Janovice či Pstruží. V červnu 1989 bylo zasaženo povodní v důsledku prudkých dešťů území obce Metylovice.
V srpnu 1991 došlo k povodni na řece Ostravici jako následek velkých dešťových srážek.
V září 1996 byly poškozeny povodní z dlouhotrvajících dešťů a vylití toků Bahno, Hutný potok, Hraniční potok, Bílý potok, Polní potok, Lubenec, Ostravice podchody, podjezdy, bytové domy a další objekty.
V červenci 1997 se kvůli přívalovým dešťům vylila voda z toku Bahno, zatopeny byly sklepy, garáže, podchod a podjezd u. Okružní a další ulice a část náměstí. Došlo také ke zvýšení vodní hladiny na řece Ostravici.
V červenci 2000 došlo ke zvýšení hladiny na vodním toku Bahno a Hutný potok.
V květnu 2010 byly zasaženy například obce Čeladná a Frýdlant nad Ostravicí na řece Ostravici a místních tocích a obec Janovice na vodních tocích Bystrý potok, Říčka a Baštice. Byly zasaženy také další vodní toky, například Sibudov, Satina či Stolovec.
V květnu 2014 došlo k vyhlášení II. SPA v obcích Janovice a Ostravice.
Na základě zkušeností z předchozích povodní byla na vybraných tocích vybudována protipovodňová opatření.