Odtokové poměry
Záplavové území je na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanoveno pro vodní toky Ostravice, Čeladenka, Frýdlantská Ondřejnice, Tichávka a Olešná »
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách. »
Vodní tok Ostravice má na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 12.040 - 45.600, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá účinnosti od 10. 2. 2009 (č.j. MSK 206756/2008) » Jedná se o území obcí Metylovice, Pržno, Frýdlant nad Ostravicí, Ostravice a Staré Hamry.
Vodní tok Čeladenka má na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,324, které bylo vyhlášené Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí a nabývá platnosti od 20. 5. 2015 (č.j. MUFO 2836/2015). » Jedná se o území obcí Frýdlant nad Ostravicí, Ostravice, Pstruží a Čeladná.
Vodní tok Frýdlantská Ondřejnice má na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 4,919, které bylo vyhlášené Městským úřadem Frýdlant nad Ostravicí a nabývá platnosti od 28. 11. 2008 (č.j. MHaŽP/2472/08/Pk/231.2). » Jedná se o území obcí Frýdlant nad Ostravicí, Pstruží a Čeladná. Na území obcí Pstruží a Čeladná je záplavové území upraveno v ř.km 1,434 - 1,628 (č.j. MUFO 17837/2014 ).
Vodní tok Tichávka má na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 11,345, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 11. 3. 2004 (č.j. ŽPZ/10970/03). » Jedná se o území obce Kunčice pod Ondřejníkem.
Vodní tok Olešná má na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 12.484 - 17.196. Záplavové území bylo vyhlášeno Okresním úřadem Frýdek-Místek, nabývá účinnosti od 11. 3. 2004 (č.j. ŽPZ/10968/03). » Jedná se o území obce Metylovice.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Území SO ORP je náchylné ke svahovým sesuvům. Ty mohou hrozit zejména v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území jednotlivých obcí - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obcí několik sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu ORP. »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Obce na území ORP Frýdlant nad Ostravicí jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. »
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Mapa kritických bodů v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Ledové jevy
Dle seznamu ČHMÚ se mezi kritické toky s výskytem ledových jevů řadí tok Ostravice mezi ř.km 54 a 55. »
Ostatní vodní toky na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky obcí sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Odry, státní podnik, Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se nachází několik menších rybníků či nádrží, které významně neovlivňují průběh povodně. Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní dílo Šance, které se nachází na vodním toku Ostravice na území obce Staré Hamry. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí
Protipovodňová opatření
Na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí jsou vybudována protipovodňová opatření v podobě hrází na území obce Pržno, Metylovice a města Frýdlant nad Ostravicí. »
Protipovodňová opatření na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí