Lanžhot

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Město Lanžhot bylo nejvýrazněji postiženo povodněmi v letech 1997, 2006 a 2010. Vyšší frekvence výskytu povodní postihující intravilán města Lanžhot je způsobena jeho lokalizací nedaleko soutoku Moravy a Dyje.

Červencové povodně 1997 postihly rozsáhlé území povodí Moravy. Povodeň byla způsobena zcela mimořádnými a intenzivními dešťovými srážkami, kdy denní intenzity dosahovaly hodnot až 230 mm (místy > 600 mm/5 dní). Řeka Morava zaznamenala vzestup hladiny o 2–6 m. Dosažené průtoky významně přesahovaly hodnoty stoleté vody. Povodňová vlna měla velmi komplikovaný a naprosto neodhadnutelný průběh. Bylo to jednak proto, že přítoky řeky Moravy vytvářely několik čel povodňové vlny. Na průběh kulminace měla vliv také skutečnost, že atmosférické srážky s různou intenzitou trvaly nepřetržitě 4 dny a pokračovaly ještě v druhé vlně. Lanžhot nebyl ohrožen jen rozlivem řeky Moravy, ale i Kyjovky. Při povodni se protrhla hráz řeky Kyjovky a mezi řekami Kyjovka a Morava se vytvořilo obrovské jezero.

Další povodně zasáhly město na jaře roku 2006. Povodeň v březnu 2006, způsobená náhlým oteplením, doprovázeným dešťovými srážkami na celém území došlo k velmi rychlému tání a následnému prudkému vzestupu hladin řek. Škody již nebyly tak katastrofální jako v roce 1997, což bylo dáno i novými protipovodňovými opatřeními.

Povodeň na přelomu května a června v roce 2010, způsobená dlouhotrvajícími dešti, zasáhla opět povodí Moravy. Jarní povodně jsou srovnávány s katastrofálními povodněmi v červenci 1997, jejich průběh ani dopady ale nebyly zdaleka tak extrémní. Což lze připisovat jak hydrometeorologickým podmínkám, tak uskutečněným protipovodňovým opatřením. Dle vyhodnocení činností povodňových orgánů byl ve městě Lanžhot vyhlášen 3. povodňový stupeň a na území města probíhaly záchranné a zabezpečovací práce. Instalovány byly mobilní protipovodňové zábrany k zabránění rozlivům z říčky Kyjovky.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Lanžhot, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Nejvyšší zaznamenané vodní stavy, kdy došlo k překročení 3. SPA, na hlásných profilech stanice Lanžhot a Ladná