Odtokové poměry
Tři významné vodní toky na území města Lanžhot mají stanovená záplavová území pro Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, jako příslušný vodoprávní úřad viz § 104 odst. 1 a odst. 2 písm. d) § 107 písm. o) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) stanovil pod č. j. JMK 44609/2009 dne 18.8.2009 záplavové území: »
- významného vodního toku Morava v km 69,450 (soutok Moravy a Dyje) – 121,110 (silniční most, ČHP 4-10-01-001;
- významného vodního toku Dyje v km 0,000 (soutok Moravy a Dyje) – 18,238 (soutok Dyje a odlehčovacího ramene), ČHP 4-14-02-001;
- významného vodního toku Kyjovka v km 0,000 (soutok) – 28,750 (nápustný objekt Kyjovky), ČHP 4-17-01-068.
A současně také vymezuje v souladu s § 66 odst. 2 vodního zákona aktivní zónu záplavových území výše uvedených toků.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V intravilánu města Lanžhot se na vodním toku Kyjovka nachází jeden nekapacitní most v ul. Na Šlajsi. Při vyšších vodních stavech může docházet k zanesení a ucpání profilu pod mostní konstrukcí. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Lanžhot
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Dle metodiky se v katastrálním území města nenachází žádný kritický bod z hlediska přívalové povodně. Město se nachází v rovinaté krajině, v rozsáhlé nivě na soutoku dvou velkých řek a nepředpokládá se zde s možností vzniku bleskové povodně z přívalových srážek.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Lanžhot. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Lanžhot
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Do seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, je zařazen úsek vodního toku Morava od města Lanžhot po soutok s Dyjí. Ke vzniku ledových bariér dochází mezi skluzem Lanžhot a jezem Tvrdonice. Dále je také nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Lanžhot
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
V zájmovém území se nenachází žádná větší vodní nádrž, která by mohla způsobit povodeň většího rozsahu. Na vodním toku Dyje se nachází významná vodní nádrž Nové Mlýny, která spadá do kategorie II. z hlediska Technickobezpečnostního dohledu. Jedná se o soustavu tří nádrží – horní, střední a dolní. Provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Parametry nádrží jsou uvedeny v tabulce. »
Do zájmového území města Lanžhot také zasahuje poldr Soutok. Poldr Soutok je území v záhrazí vodních toků Moravy a Dyje, které je vymezeno levobřežní ochrannou hrází řeky Dyje od žel. mostu přes řeku Dyji v ř. km. 23,6 až po soutok s řekou Moravou a pravobřežní ochrannou hrází řeky Moravy. Odlehčovacím objektem je pohyblivý jez v levobřežní hrázi řeky Dyje (nápustný objekt jez Pohansko). Při Q100 v řece Dyji mohou být odlehčovány průtoky až 300 m3/s.
|
VD Nové Mlýny – horní |
VD Nové Mlýny – střední |
VD Nové Mlýny – dolní |
Celkový objem [mil. m3] |
14,313 |
32,062 |
83,961 |
Prostor retenční ovladatelný [mil. m3] |
0,574 |
14,516 |
19,665 |
Stálé nadržení [mil. m3] |
9,769 |
17,545 |
23,685 |
Hráz |
LB – zemní sypaná, střední těsnící jádro; PB – zemní homogenní |
LB – zemní sypaná, střední těsnící jádro; PB – zemní sypaná |
zemní sypaná, střední těsnící jádro |
Výška hráze nade dnem [m] |
6,1 |
6,7 |
9,8 |
Délka hráze v koruně [m] |
2 484,0 |
1 365,3 |
4 658,0 |
Bezpečnostní přeliv |
hrazený – segmenty (pravý segment s klapkou) |
hrazený – segmenty |
hrazený – segmenty |
Kapacita bezpeč. přelivu při max. hladině [m3.s-1] |
350,0 |
940,0 |
1 770,0 |
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Lanžhot
Protipovodňová opatření
Pro protipovodňovou ochranu města Lanžhot byla vypracována studie Protipovodňová ochrana Lanžhot, v rámci které jsou navrženy revitalizace koryt, ochranné hráze a zprůtočnění vodních ploch. V současné době se bude připravovat dokumentace k územnímu řízení. »
Protipovodňová opatření na území města Lanžhot