Kroměříž

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Město Kroměříž bylo nejvýrazněji postiženo povodněmi v letech 1997, 2006 a 2010, kdy nejvýznamnější byla prvně jmenovaná. Bližší informace a konkrétní popis jednotlivých povodňových událostí je uveden níže v této kapitole. »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Kroměříž, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

• Morava

Morava je nejvýznamnějším vodním tokem v zájmovém území, kde je také hlavní odvodňovací bází, proto na ni byl vždy kladen důraz a povodňové situace na tomto vodním toku jsou velmi dobře zdokumentované, a to i do minulosti.
Zaznamenány jsou rozlivy již od roku 1652, kdy nebylo koryto Moravy ještě regulované. Do roku 1881 je zaznamenáno několik větších povodní letního i zimního typu na základě deníkových či kronikových zápisů, od tohoto roku se na vodním toku Morava začal měřit vodní stav a od roku 1916 i kulminační průtok. Mezi roky 1881 - 1916 bylo překročení kulminačního vodního stavu (tj. 450 cm) zaznamenáno v 21 případech.
Od roku 1916 lze velké vody hodnotit podle jejich kulminačních průtoků se zřetelem na hodnoty jejich N-letého průtoku, kdy dvouletý kulminační průtok na stanici Kroměříž je stanoven na 443 m³/s.

Chronologie povodní přesahujících dvouletý kulminační průtok 443 m³/s na Moravě v Kroměříži v období 1916 - 2003. Q značí kulminační průtok, Z je zimní a L letní typ povodně

Mezi lety 1916 až 2010 proběhlo v zájmovém území 39 povodňových situací, kdy byl překročen dvouletý kulminační průtok. Ve 22 případech se jednalo pouze o dvouletou povodeň, 5x byl překročen pětiletý a desetiletý kulminační průtok, třikrát je zaznamenána dvacetiletá povodeň a dvakrát padesátiletá a stoletá povodňová situace. Převažuje letní typ povodně (23 případů) nad zimním (16). Blíže budou popsány povodňové situace v roce 1997, 2006 a 2010.

Povodeň v červenci 1997
Počasí začátkem července 1997 bylo spojeno s rozsáhlou brázdou nízkého tlaku nad Velkou Británií, Skandinávií a jižní Evropou. Přemístění této brázdy nad naše území a pohyb okolní studené a okluzní fronty vyvolal dešťové srážky zejména na severu Moravy s následným rozšířením do východní, střední a severozápadní části povodí řeky Moravy. Tato vysoká intenzita dešťových srážek a jejich dlouhé trvání s rychlým opakováním měly za následek ztrátu retenčních vlastností půdy, kdy nad vsakem a výparem převažoval odtok.
Povodňová vlna měla velmi komplikovaný a naprosto neodhadnutelný průběh. Bylo to jednak proto, že přítoky řeky Moravy vytvářely několik čel povodňové vlny, Dřevnice v místě zaústění v Otrokovicích a Bečva v místě zaústění nad Kroměříží již 7. července, zatímco čelo z vlastní Moravy dostoupilo k tomuto datu do města Olomouce. Ke vzájemnému propojení všech vln do povodňového průtoku došlo 9. července. Další vliv přítoků se projevil průchodem kulminačních průtoků. Tato kulminace pak postupovala vlivem rozsáhlých záplav velmi nepravidelně, zejména ve střední a dolní části povodí. Docházelo zde, vlivem plnění rozsáhlých inundačních území až po Lanžhot, k mnohahodinovým zpožděním kulminací mezi jednotlivými sledovanými úseky. Na průběh kulminace měla vliv také skutečnost, že atmosférické srážky s různou intenzitou trvaly nepřetržitě 4 dny a pokračovaly ještě v druhé vlně.
V samotné Kroměříži nastal I. stupeň povodňové aktivity 6. července, III. stupeň byl vyhlášen 7. července a povodňová vlna kulminovala 10. července s výškou hladiny 725 cm. Povodeň zasáhla především levobřežní stranu města, konkrétně části Dolní a Horní Zahrady, rozsáhlé zahrádkářské kolonie, průmyslovou zónu i Podzámeckou zahradu. Škody po povodních byly v Kroměříži vysoké. Zničeno bylo 12 domů, opravovat se muselo 101 bytových domů a 861 rodinných domů. Voda zalila i 723 rekreačních staveb a zahrádkářských chat. Zatopeno bylo také 18 km komunikací a více než 4 km vedení a rozvodů inženýrských sítí. Podle tehdejších údajů městského stavebního úřadu škoda přesáhla 900 milionů korun. V Kroměříži bylo před vodou evakuováno 2 216 osob. Na území bývalého okresu Kroměříž bylo zatopeno 86 km² plochy. Postiženo bylo 25 obcí, zničeno 56 domů a poškozených bylo po povodni celkem 1728 domů.

Povodeň v březnu 2006
Tato povodňová situace se charakterem odlišovala od povodní v roce 1997. Její vývoj byl podmíněn mimořádnými zásobami sněhu z dlouhé zimy 2005/6. Náhlým oteplením, doprovázeným dešťovými srážkami na celém území (26. 3.) došlo k velmi rychlému tání a následnému prudkému vzestupu hladin řek. Škody ve městě Kroměříž byly ve srovnání s povodní v roce 1997 malé, což bylo dáno i novými protipovodňovými opatřeními.

Povodeň v květnu a v červnu 2010
Při této povodni způsobené dlouhotrvajícími dešti nedošlo na území města Kroměříž k výrazným škodám. Situace byla řešena preventivními opatřeními (např. odřezáním zábradlí z lávky apod.) společně s přípravou a instalací ochranných pytlů a odčerpáváním vody. Obydlené oblasti nebyly zasaženy kromě hájenky, odkud byli evakuováni 4 obyvatelé.