Odtokové poměry
Vodní tok Morava má na území města Kroměříž oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 131.643 - 196.2, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 23. 11. 2017 (č. j. KUZL 1360/2016). »
Kromě zmíněné Moravy má na území města Kroměříž oficiálně stanované záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ také vodní tok Kotojedka, a to v úseku 0.0 - 22.583 ř.km. Bylo vyhlášené Městským úřadem Kroměříž a nabývá účinnosti od 6. 5. 2013 (č. j. MeUKM/025041/2013). »
Na území města Kroměříže je dále oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ u vodního toku Haná v úseku ř. km 0.0 - 2.89, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 5. 12. 2012 (č. j. KUZL 38957/2012). »
Na území města Kroměříž je také oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ u vodního toku Moštěnka v úseku ř. km 0.0 - 36.81, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 14. 6. 2014 (č. j. KUZL 6037/2014). » Na území města Kroměříž dochází k překryvu záplavového území vodních toků Haná a Moštěnka se záplavovým území vodního toku Morava.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Moravy či Kotojedky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Kroměříž bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry, jedná se především o mosty, lávky a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Kroměříž
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Kroměříž bylo stanoveno sedm míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Kroměříž
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Kroměříž metodou kritických bodů
Na území města Kroměříž bylo stanoveno 7 kritických bodů, jejichž charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území města Kroměříž
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41202201 (povodí Popovického potoka; m. č. Kroměříž) | 7,5 % | 65,4 % | 563,78 ha |
| 41204609 (místní část Drahlov) |
7,3 % | 82,1 % | 39,87 ha |
| 41204557 (povodí Zlámanského potoka; m. č. Zlámanka) |
12,3 % | 80,1 % | 200,2 ha |
| 41204475 (povodí Dolní Kotojedky; m. č. Trávník) |
4 % | 75,4 % | 477,12 ha |
| 41204476 (m. č. Trávník) |
6,1 % | 100 % | 21,49 ha |
| 41200984 (m. č. Kroměříž) |
3,7 % | 77,5 % | 103,61 ha |
| 41201752 (m. č. Postoupky) | 4,5 % | 72,7 % | 110,56 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Kroměříž. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Kroměříž
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří mezi kritický pouze jeden úsek vodního toku Morava nad jezem Kroměříž. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Kroměříž
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Kroměříž se nenachází žádné významné vodní nádrže z hlediska povodňové situace. Je zde pouze jeden jez a povodňovou situaci může ovlivnit také VD Opatovice společně s rybníkem a poldry v Lubné.
- jez Kroměříž »
Jediným důležitým objektem v zájmovém území je jez Kroměříž, nacházející se na 182,9. ř. km, jehož součástí je i vodní elektrárna. Jez je důležitý pro jeho energetické využití, vzdutí vody pro zajištění přímých i nepřímých povolených odběrů a v neposlední řadě jako stabilizační stupeň. Jez je tvořen pevnou a pohyblivou částí, kdy kóta pevné koruny jezu je 188,6 m n. m. a betonovým tělesem je tvořen spádový stupeň výšky 3,95 m. Pohyblivá část je pak tvořena třemi poli. Skutečná kapacita koryta nad a pod jezem se pohybuje v rozmezí od 600 do 700 m3/s. Správce a provozovatel jezu je Povodí Moravy, s. p., vodní elektrárnu provozuje Energo - Pro, a. s.
- VD Opatovice »
Toto vodní dílo se nachází na vodním toku Haná cca 35 km západně od intravilánu města Kroměříž, u které však nelze předpokládat podstatnější transformaci povodní - jedná se o vodárenskou nádrž bez ovladatelného retenčního prostoru. Ohrožení však lze očekávat, ale jen při mimořádné poruše vodního díla, zvláště v kombinaci s extrémními povodňovými průtoky. Celkový objem nádrže je 9,867 mil. m3, výška hráze nad terénem je 36,1 m a délka hráze v koruně je 177,1 m.
- Lubná »
V katastrálním území obce Lubná (cca 8 km jižně od intravilánu města Kroměříž) se nachází rybník Lubná a dva suché poldry, které mohou ovlivnit povodňovou situaci především v místních částech Zlámanka a Drahlov. Jedná se však o drobné objekty bez většího významu, objem rybníku Lubná je 57,8 m3 a poldry zadrží dohromady 20 m3 vody.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Kroměříž
Protipovodňová opatření »
V současné době se chystá realizace protipovodňových opatření na území města Kroměříž. Jedná se o 20 stavebních objektů, především hrází:
- LB hráz Moravy nad soutokem
Jedná se o hráz na levém břehu Moravy od kroměřížského jezu „Strž“ po soutok s Moštěnkou, která má za účel zajistit odklonění a nadržení povodňových vod na takovou úroveň, aby byl zajištěn dostatečný průtok levobřežní inundací. Hráz bude zemní, sypaná z těsnících zemin a její délka bude 623 m. Výška bude do 2 m nad stávající hráz. Součástí hráze bude odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený ke Korytné a stavidlový uzávěr.
- PB hráz Moštěnky nad soutokem
Jedná se o hráz na pravém břehu Moštěnky od soutoku Moravy s Moštěnkou o délce 906 m, která má stejný účel i charakter jako výše zmíněný objekt, se kterým se spojí u soutoku Moravy a Moštěnky.
- PB hráz Moravy a Moštěnky nad dálnicí D1
Hráz na levém břehu Moravy a Moštěnky nad dálnicí D1 od ulice Chropyňská po silniční most silnice II/435 směr Plešovec, která má opět za účel zajistit odklonění a nadržení povodňových vod na takovou úroveň, aby byl zajištěn dostatečný průtok levobřežní inundací. Současně bude ochraňovat území lokality Horní Zahrady. Koruna hráze je oproti návrhové hladině Q100 převýšena o 0,5 m a délka je 2 314 m. Hráz bude zemní, sypaná z těsnících zemin. V dolní části území Horní Zahrady je nevržena čerpací stanice pro přečerpávání vod z území za hrázemi do koryta Moravy. Součástí bude odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený k čerpací stanici, mobilní hrazení přes ulici Chropyňská a přes silnici II/435 před mostem přes Moštěnku.
- Zajištění průtočnosti LB inundace
Jedná se o opatření v lokalitě Horního lesa (k. ú. Skaštice) a Mlýnského lesa (k. ú. Chropyně), které má zajistit spolehlivé a bezpečné převedení vod do levobřežní inundace do prostoru nad dálnici D1. Součástí opatření je snížení koruny pravobřežní i levobřežní ochranné hráze Moštěnky na požadovanou úroveň při průtoku Q20 v korytě Moštěnky společně s opevněním na náspu silnice II/435. Obě opatření budou mít délku 500 m. Podpůrným a bezpečnostním prvkem tohoto uzlu bude vzdouvací objekt, který bude umožňovat manipulaci a nastavení hladiny na snížených přelivech po odstraněném částečném ohrázování Moštěnky a směřování vod dále do levobřežní inundace.
- Hráz při silnici na Plešovec
Tato hráz podél Horního lesa při silnici II/435 směr Plešovec má za účel ochraňovat území lokality Horní Zahrady proti zpětnému vzdutí z levobřežní inundace. Její délka je 1 994 m. Součástí hráze budou tyto objekty: odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený k čerpací stanici přes propustek pod silnicí II/435 a 4x přejezd hráze lesní cestou.
- Hráz pod dálnicí D1 k silnici na Hulín
Tato hráz od dálnice D1 k silnici č. I/47 směr Hulín bude vedena přes silnici III/4327, která je současně i dálničním exitem. Hráz má za účel směřovat vody k řízenému přelivu silnice I/47 a ochraňovat území průmyslové lokality v severní části Kroměříže. Délka bude 1200 m. Odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený k Wolfovu splávku společně se dvěma stavidlovými uzávěry a mobilním hrazením do výšky 2 m přes silnici III/4327 budou součástí tohoto objektu.
- Hráz pod silnicí na Hulín k železniční trati
Jedná se o hráz (délka 1 791 m) od silnice č. I/47 směr Hulín k železniční trati, jejíž trasa je vedena přes silnici I/47, kde bude zřízeno mobilní hrazení. V úseku dolní části v délce 500 m bude hráz vedena podél železniční trati a zavázána do ní za odbočkou vlečky do sladovny. Hráz má za účel směřovat vody k náspu železniční trati a ochraňovat území průmyslové lokality, obytné zástavby ve východní části Kroměříže. Součástí bude odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený přes propustek pod silnicí Jožky Silného k Wolfovu splávku a dvě mobilní hrazení (přes účelovou komunikaci směr Bílany a přes silnici I/47).
- Hráz pod železniční tratí k PB Moravy
Hráz od železniční trati k pravobřežní hrázi Moravy v lokalitě Dolní zahrady, jejíž trasa je vedena po okraji Bílanského lesa a lesa Zámeček. Hráz má za účel směřovat vody zpět ke korytu Moravy a ochraňovat území lokality Dolní Zahrady a její délka je 2 198 m. Odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený přes hrázovou propusť se zpětnou klapkou do koryta Moravy bude součástí realizace.
- Ohrázování Bílan
Jedná se o hráze okolo zastavěné části města Kroměříž Bílany o celkové délce 3 720 m, které mají sloužit pro jejich ochranu. Jeden úsek hráze je v severní části Bílan na silnici č. I/47, zatímco druhá část je vedena okolo Bílan pod silnicí I/47. V případě povodně bude prostor mezi těmito hrázemi na silnici I/47 zahrazen mobilním hrazením. Součástí hráze budou tyto objekty: odvodňovací příkop podél vzdušné paty hráze svedený do Stonače, 2x mobilní hrazení do výšky 1 m přes silnici I/47, 3x hrázový stavidlový uzávěr (2x na toku Stonači, 1x na pravostranném přítoku Stonače) a posílení čerpací stanice.
- Úprava železniční trati
Úpravy pro zajištění bezpečnosti náspu železniční trati Kroměříž - Hulín a zlepšení propustnosti inundovaných vod profilem železničního náspu o celkové navržené délce 2 970 m.
- Opatření Postoupky
Jedná se soubor opatření na k. ú. Miňůvky zajišťující ochranu místní části Postoupky spočívající v zahrazení Věžeckého potoka při uvažované povodni proti zpětnému vzdutí pravobřežních inundovaných vod z řeky Moravy. Na straně blíže k Moravě železniční trati Kroměříž - Kojetín je navrhováno vybudování stavidlového uzávěru. Současně by bylo nutné vybudovat čerpací stanici k přečerpávání vod z koryta Věžeckého potoka přes železniční násyp tratě Kroměříž - Kojetín, který jinak tvoří bariéru pro pravobřežní inundované vody Moravy.
- Hráz u Podzámecké zahrady
Trasa této hráze je vedena od železničního náspu tratě Kroměříž - Kojetín při Zborovském mostu, na pravém břehu Moravy a dále po okraji zahrady podél lokality Malá opleta k prostoru vstupu do Zámecké zahrady, nachází se tak podél SZ části Podzámecké zahrady a měří 827 m. Hráz má za účel ochraňovat území lokality Přední trávník. Součástí tohoto protipovodňového opatření bude stavidlový uzávěr (na přítoku Mlýnského náhonu) a mobilní hrazení přes přístupovou cestu do zahrady.
- Řízený rozliv Moštěnky
Jedná se o prostor na k. ú. Skaštice a Břest, který je vymezen silnicemi III. třídy III/4328 a III/4327 a vodním tokem Moštěnka. Území rozlivu bude mít plochu cca 122 ha a objem 1,5 mil m3. Pro realizaci tohoto poldru jsou však nutné výrazné stavební i jiné úpravy, například zvednutí úrovně silnice III/4328, nový meliorační kanál, rozdělovací objekt zajišťující dělení průtoků do Wolfova splávku a do Stonače atd.
- Ohrázování obce Břest
Obec Břest bude z jižní, západní strany a severní strany chráněna hrázemi. Koruna hráze bude oproti návrhové hladině Q100 převýšena o 0,5 m. Délka hrází celkem je cca 1 470 m.
- PB hráz Moravy pod dálnicí D1 po železniční most
Jedná se o dosypání hráze na pravém břehu Moravy mezi dálnicí D1 a železničním mostem tratě Kroměříž - Kojetín. Hráz má za účel ochraňovat území lokality Hrubá opleta a Za splavem. Délka hráze bude 470 m a součástí tohoto protipovodňového opatření bude hrázová propusť se stavidlem na přítoku ze Šlajzy a čerpací jímka tamtéž.
- LB hráz Moravy pod dálnicí D1 po silniční most na ul. Hulínská
Opět se jedná o dosypání hráze, která má chránit území lokalit ulic Chropyňská, Kaplanova a Hulínská. Navýšení bude o 0,5 m oproti stávajícímu stavu. Délka hráze bude 1 361 m a součástí bude mobilní hrazení přes ulici Chropyňská.
- Ohrázování Skaštic z východní strany
Obec Skaštice je již chráněna hrázemi z jižní a západní strany, kvůli změnám rozsahu hranice rozlivu vodního toku Morava je však nutné ohrázovat Skaštice i z východní strany. Délka hrází bude 1 020 m a součástí tohoto protipovodňového opatření bude čerpací jímka na Stonači, 2x hrázová propusť se stavidlem na Stonači a 3x mobilní hrazení na účelových komunikacích.
- Ohrázování Hulína ze západní strany
Toto protipovodňové opatření je také nutné kvůli změně rozsahu rozlivu Moravy, kdy má za účel chránit západní část Hulína před povodňovou situací. Objekty, které budou součástí ohrázování, jsou následující: 1x hrázová propusť s uzávěrem společně s čerpací jímkou na odpadu rybníku "Handrlík", mobilní hrazení na ul. Bílanská a ul. Kroměřížská a přejezd hráze.
- LB a PB hráz Moravy pod mostem na ul. Hulínská po Kotojedku
Tato opatření se k realizaci nedoporučují kvůli prodražení, jsou však uvedeny pro případ, že by se nerealizovala opatření LB hráz Moravy nad soutokem a PB hráz Moštěnky nad soutokem.
Protipovodňová opatření na území města Kroměříž