Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Jevišovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozená povodeň z déletrvajících srážek by měla být zadržována VD Jevišovice. V posledních letech město nejvíce trápí jarní tání sněhu a ledové kry. V létě to naopak bývají přívalové srážky s krátkým trváním, ale vysokou intenzitou na horním toku Jevišovky. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Jevišovice jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V březnu roku 1888 postihla obyvatele Jevišovic velká povodeň, která byla považována za největší v 19. století. Z tohoto důvodu se rozhodlo o postavení VD Jevišovice, ktero mělo snižovat kulminaci vody při povodni. Poté došlo k povodním v roce 1965, 1969 a 1989.

V posledních letech město nejvíce trápí jarní tání sněhu a ledové kry. V létě to naopak bývají přívalové srážky na horním toku Jevišovky. V roce 2006 došlo k přívalové povodni. V březnu voda vystoupala až na třetí stupeň SPA a zaplavila zahrady a ohrozila nemovitosti. Zatím poslední byla povodeň v roce 2014, kdy se jednalo o stoletou povodeň.