Odtokové poměry
Vodní tok Jevišovka má na území města Jevišovice oficiálně stanovené záplavové území po výskyt povodně s periodicitou jednou za 5, 20 a 100 let (Q5, Q20 a Q100) v úseku ř. km 0,000 - 69,610, které bylo vyhlášené Krajským úřadem JIhomoravského kraje ze dne 31. 8. 2005 (č. j. JMK 13912/2005). » Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin ostatních toků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Jevišovice
| Název | Popis | Vodní tok - ř. km (DIBAVOD) |
| Most u č.p. 218 | Nekapacitní profil mostu | Jevišovka - 53,7 ř. km |
| Jez u č.p. 188 | Hromadění ledových ker | Jevišovka - 53,5 ř. km |
| Soutok Nedveky a Jevišovky | Při vyšších průtocích toku Nedveky dochází na soutoku k rozlití vody do okolní zástavby | Jevišovka - 53,75 ř. km |
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Jevišovice
| Místo | Popis ohrožení | Hlavní směr |
| Soutok Nedveky s Jevišovkou | Riziko vzniku přívalové povodně v místě soutoku dvou toků a následné zatopení domů okolo toku Jevišovka | SV |
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
V Jevišovicích je na řece Jevišovice úsek s ledovým jevem a to na ř. km 53,8-53,7. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Jevišovice
| Místo | Popis ohrožení | Tok - ř.km |
| Jevišovice - u mostu silnice č. II/361 a u jezu u č.p. 188 | Možnost hromadění ledových ker a chodu ledové kaše | Jevišovka - 53,8-53,5 |
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Jevišovice se nachází v západní části vodní nádrž Jevišovice, kterou vlastní a provozuje Povodí Moravy, s. p. Jedná se o dílo II. kategorie z hlediska TBD. »
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území města
|
ID (DIBAVOD) |
Název |
Vodní tok |
Plocha [ha] |
Účel |
Vlastník; kontakt |
|
|
414030090001 |
Jevišovice | Jevišovka | 4.82 | zajištění MQ,rekreace, sportovní rybolov, protipovodňová ochrana | Povodí Moravy, s. p. Dřevařská 11, 602 00 Brno |
Základní údaje o přehradách
VD Jevišovice - Jevišovka, ř. km 55,36 »
Provozovatel VD: Povodí Moravy, s.p.
Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD) - II.
Vodní dílo Jevišovice na toku Jevišovka je nejstarší moravskou přehradou a zároveň jedna z nejstarších přehrad ve střední Evropě. Snahy zajistit ochranu dolního toku Jevišovky a snížení kulminace povodní, které sužovaly zdejší obyvatele, se objevily již v 80. letech 19. století. V březnu roku 1888 postihla obyvatele velká povodeň, která byla považována za největší v 19. století. Samotná výstavba byla zahájena v roce 1894. Uvedení do provozo bylo o dva roky později.
Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství.
Hráz je gravitační zděná z rulových a ruložulových balvanů. V půdoryse je hráz zakřivená s poloměrem křivosti 240 m. Lomový kámen použitý při stavbě od dolní třetiny směrem ke koruně velikostně klesá. Mezery jsou vyplněny drobnějšími kameny. Pro větší vodotěsnost bylo spárování návodního líce provedeno tak, že po zatvrdnutí ložné malty se malta mezi kameny vyškrabala, mezera se očistila tlakovou vodou a vyplnila ve dvou vrstvách vtlačovanou pálenou cementovou maltou.
K převádění povodňových průtoků slouží boční bezpečnostní přeliv umístěný na levém břehu nádrže. Délka přelivné hrany je 24,4 m. Voda přepadá do spadiště a dále odtéká 8 m širokým skluzem. Zaústění skluzu je provedeno přímo, bez vývaru, do Jevišovky. Spadiště i skluz jsou vedeny v rostlé skále. Bezpečnostní přeliv může při maximální hladině převést celkový průtok cca 80 m³/s.
Základní technické údaje VD Jevišovice
| Charakteristika | Údaj |
| Plocha nádrže | 4,82 ha |
| Typ hráze | gravitační zděná |
| Šířka koruny | 3 m |
| Délka hráze v koruně | 122 m |
| Výška hráze nade dnem | 13,80 m |
| Typ bezpečnostního přelivu | boční, nehrazený |
| Počet polí x délka přelivu | 1 x 24,4 m |
| Celkový objem nádrže | 0,551 mil. m3 |
| Zásobní prostor | 0,131 mil. m3 |
| Retenční prostor ovladatelný | 0,146 mil. m3 |
| Retenční prostor neovladatelný | 0,163 mil. m3 |
| Prostor stálého nadržení | 0,111 mil. m3 |
| Průměrný dlouhodobý roční průtok | 0,261 m3/s |
| Neškodný odtok | 9 m3/s |
| Minimální odtok | 0,02 m3/s |
| Q355d | 0,011 m3/s |
| Q100 | 43 m3/s |
Protipovodňová opatření
Na území města Jevišovice se nenachází žádné protipovodňové opatření. »