Hronov

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Hronov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je město ohroženo zejména v období jarního tání (únor - březen), obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami a při letních intenzivních deštích (přívalová povodeň).

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Hronov jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry »

Historické povodně

Závěrečná souhrnná zpráva o červencových povodních 1997 za ucelené povodí Labe
"V povodí Metuje vznikly největší škody v důsledku rozsáhlých rozlivů zejména v horní části toku nad Náchodem a také v oblasti Nového Města nad Metují. V obci Žabokrky došlo k zatopení asi 12 obytných domů a několika výrobních závodů. Nad obcí byla rovněž stržena asi 1/3 vozovky pobřežní silnice v délce cca 60m. Největší počet obytných domů byl zatopen v obcích Hronov - Velké a Malé Poříčí, kde vznikly rozsáhlé poruchy na neupraveném korytě toku a částečně i na drážním tělese trati ČD. V oblasti Nového Města nad Metují došlo k sesuvu bočního svahu na komunikaci do Pekla, v zástavbě města bylo zatopeno asi 72 obytných domů a několik výrobních závodů. Část obyvatelstva ze zatopených objektů byla evakuována."

Zpráva technických služeb města Hronov o povodni ze dne 13.4.2006
"31.3. - pátek - o půl osmé vozidlo s pískem, opatřené plničkou pytlů a 4 pracovníci odjeli do Žabokrk na náměstíčko, nejprve k panu Zimovi stavět hráz před domkem. Poté popojeli k paní Novákové. Na zátarasech pracovali do 14. hod. Po 15. hod. p. Prouza, Kohl a Jelínek, společně s hasiči navyšovali břehy v zahradnictví Zobal a naproti přes řeku u pana Rožnovského do 18. hod. Pan Prouza před 20. hod. odjel s hasiči a plničkou dělat hráz do Velkého Dřevíče k Šubrtům, kde se hrnula voda ze strání. Ve Zbečníku u Jirmanů na rozvodněném Maternickém potoce jsme v dopoledních hodinách stavěli zabezpečovací hráz.

1.4. - sobota - po 8. hod. pan Prouza opět s hasiči musel zasahovat v ulici Mikoláše Alše, kde se protrhl potok tekoucí z Pivovarského rybníka.

Následně po povodni jsme ze Žabokrk odváželi nánosy bahna, upravovali porušenou komunikaci a u paní Novákové naváželi odplavenou zeminu. Na Střežině u pana Chlumce jsme museli dokonce vyštěrkovat část příjezdové cesty 15 m³ štěrku. V této části od Koglů jsme z jejich plotu odváželi naplavené plasty a další materiál. Celkem se na pytlování spotřebovalo 10 m³ písku."

Povodňové stavy dosahující 3. stupeň povodňové aktivity byly na hlásném profilu Hronov, nacházejícím se u silničního mostu na Velký Dřevíč u objektu č. p. 107, dosaženy v letech:

Tabulka nejvyšších zaznamenaných vodních stavů na stanici Hronov

zdroj (www.pla.cz)