Hronov

Odtokové poměry

Vodní tok Metuje má ve správním území města oficiálně stanovené záplavové území pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny po celé délce vodního toku v katastru města. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královehradeckého kraje dne 10.4.2015 pod zn. (č.j.) 5716/ZP/2014-23. »

Vodní tok Dřevíč má ve správním území města, v místní části Velký Dřevíč, oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královehradeckého kraje dne 27.4.2010 pod zn. (č.j.) 2960/ZP/2009. »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Metuje. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Hronov bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• MVE Freiwald »
• MVE Hronov »
• MVE Žabokrky - Kozínek »
• MVE Velký Dřevíč »
• Zatrubnění vodního toku Zbečník u č.p. 241 a u soutoku vodního toku Zbečník a Stříbrného potoka vedle panelového domu č.p. 646 »

V místních částech Velký Dřevíč, Rokytník a Zbečník vedou vodní toky přímo jejich intravilánem a skrz soukromé zahrady. V těchto lokalitách se tedy nachází mnoho silničních mostů, mostků, propustků, lávek, zatrubnění a zúžených profilů, které se mohou v případě povodňové situace velmi rychle ucpat.

Místa omezující odtokové poměry na území města Hronov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Hronov metodou kritických bodů

Dle metodiky se v katastrálním území města nachází 6 kritických bodů z hlediska přívalové povodně. Město Hronov leží v údolích Metuje, Velkého Dřevíče, Rokyténky a Zbečníku. Zástavba je obklopená výrazně svažitými pozemky.

Dva kritické body se nacházejí na Zbečnickém potoce a jeden na vodním toku Zbečník u č.p. 134. »
Jeden kritický bod se nachází těsně nad instravilánem města Hronov na Stříbrném potoce (IDVT: 10168029), který je pravým přítokem vodního toku Zbečník. »
Další kritický bod se nachází na vodním toku Rokytník, těsně nad intravilánem místní části Rokytník. Vodní tok je v této lokalitě několikrát zatrubněn a nad soutokem s vodním tokem Rokyténka je osazena návesní vodní nádrž, která by měla z části zachytávat přívalové povodně. »
Poslední kritický bod se nachází v místní části Malá Čermná u č.p. 34. V tomto místě protéká občasná vodoteč o délce zhruba 2,5 km (IDVT: 10218611). »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Hronov

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Hronov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Hronov

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Hronov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Hronov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města se nenachází žádné významné vodní nádrže, které mohou být rizikem pro vznik zvláštních povodní.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Hronov

 Vodní díla