Dubí

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Předpokládané přirozené povodně, a tedy možné ohrožení objektů lze uvažovat především v těsné blízkosti toku Bystřice, Mstišovského potoka, Lesního potoka a jeho levostranného přítoku, ale také částečně v blízkosti Modlanského potoka.

Město Dubí bylo nejvýrazněji postiženo povodněmi v roce 2002. Tato povodeň napáchala škody v celkové hodnotě převyšujících 88 milionu Kč. Výskyt povodní postihující intravilán města Dubí je způsoben jeho lokalizací v horském prostředí s velmi výrazným sklonem svahů, po kterých dochází k povrchovému toku vod do intravilánu města. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání. »

Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Dubí jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň 1998
Dle dostupných údajů jsou záznamy o přirozených povodních v zájmovém území z roku 1998, kdy při podzimních intenzivních deštích došlo k zatopení části Mstišova, nám. Svobody. Přívalové vody tekoucí z lesů ucpaly zatrubnění odvádějící vodu z požární nádrže, která je na tomto náměstí. Díky tomu bylo zatopeno několik objektů.

Povodňová aktivita ve dnech 12. 8. - 19. 8. 2002
Další záznamy o přirozených povodních v zájmovém území jsou ze srpna roku 2002, kdy na Bystřici proběhla povodeň s mimořádnými důsledky. Ve stanici Cínovec byla dosažena hodnota jednodenního úhrnu dne 12.8. 313 mm, což je druhý největší zaznamenaný jednodenní úhrn v ČR za celou dobu, co se srážky pozorují. Srážka proběhla ve dvou dnech, takže celkový úhrn příčinné srážky byl v oblasti Cínovce cca 400 mm. Průtoky, vyhodnocené na Bystřici (například při vtoku do města Dubí z povodí 11,5 km², průtok 30 m³.s^-1), mírně přesahují úroveň průtoků se stoletou dobou opakování. Ničivý účinek povodně na upravený tok bystřiny spočíval zejména v tom, že povodeň měla dlouhé trvání, dané dlouhou dobou deště a zcela extrémní odtokovou výšku přibližně 300 mm, což je 2,5násobek výšky, udávané v této oblasti jako hodnoty se stoletou dobou opakování. Každé narušení upraveného řečiště se vlivem dlouhého trvání velkých průtoků mohlo významně rozvinout, také pohyb splavenin (i extrémně velkých kamenů) byl v celkovém množství extrémní.
Město Dubí bylo z podstatné části uchráněno ničivého účinku hrubých splavenin tím, že značná část jich byla zachycena ve třech přehrážkách, které jsou na toku mezi Cínovcem a Dubím. Všechny tři byly zcela zaplněny hrubými sedimenty. Nejhorší následky nastaly v dolní části Dubí, kde vlivem ucpání mostků podstatná část vody byla usměrněna mimo řečiště a po průtoku městem se vrátila do vlastního koryta až po několika kilometrech. V Dlouhé ulici došlo k propadnutí mostu a zaplavení této ulice z dolní části ulice Zahradní, po Tovární ulici tekla voda. V ulici Vančurova popadaly sloupy elektrického vedení a došlo k narušení vozovky. V ulici Koněvova došlo také k podemletí komunikace. Děsivá síla vody se nevyhnula ani lázním. Ve Mstišově bylo nutné zajistit pytli s pískem požární nádrž, aby nepřetekla. Nakonec bylo nutné ve večerních hodinách evakuovat občany z Tovární a Dlouhé ulice. Celkem bylo evakuováno 68 občanů. V ranních hodinách se v ulici Krušnohorská propadla část garáže u č.p. 368. Město bylo nutné uzavřít, protože byly narušeny mosty přes potok a podemlety silnice. Průjezdná zůstala pouze Ruská ulice ve směru na Litvínov a Pozorku. Ve městě netekla teplá voda, Bystřice zůstala bez plynu a elektrické energie. Na pomoc museli přijet HZS Teplice, Policie ČR, MěP Dubí, Červený kříž, ale i další firmy a občané přivezli humanitární pomoc. Ve městě pomáhali i vojáci.