Dubí

Odtokové poměry

V zájmovém území města Dubí není na vodním toku Bystřice stanoveno záplavové území. Záplavové území je zatím stanoveno pouze na území obce Bystřany a v jižní části města Teplice pod výtokem ze zakrytého profilu (ř. km 0,0 - 3,9).
Riziko povodně představují především přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Reliéf města je hornatý, což může způsobit, že se drobné vodní toky na krátkém úseku několikanásobně zvětší. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bystřice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Pro hodnocení povodňové ochrany je nutné uvažovat o vlivu štěrkových přehrážek na Bystřici, které jsou schopné zachytit materiál nesený vodním tokem a tímto se do jisté míry podílet na ochraně území intravilánu města Dubí, především koryta Bystřice a ležících mostů.
Zhoršení odtokových poměrů na území města Dubí způsobují objekty na toku (mostní konstrukce, lávky), které zmenšují průtočný profil a dochází ke vzdutí hladiny, případně až k vylití vody z koryta a ohrožení přilehlých nemovitostí. Jsou to navíc místa možného vzniku bariér zachycením spláví. »

Místa omezující odtokové poměry na území města Dubí

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Dubí bylo stanoveno pět míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Z historických zkušeností k největšímu ohrožení může dojít v městské části Drahůnky a Mstišov. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Dubí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (menší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (menší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (menší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se Bystřice řadí mezi kritické. K největšímu ohrožení dochází v úseku 11,3 až 11,4 ř. km. » Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí, kdy se uvolněné ledy mohou hromadit zejména u mostních profilů a jezů a spádových stupňů. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích. 

Místa výskytu ledových jevů na území města Dubí

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

V katastru města Dubí se nachází několik vodních nádrží, které případě větších srážkových úhrnů mohou zhoršit odtokové poměry povodí.
Na území městské části Mstišov a Pozorka se nachází vodní nádrž Líbik, která může představovat riziko povodně. Vodní dílo nemá oficiálního správce a je zde nedokončená rekultivace. V případě poškození hráze při povodních by mohlo dojít k ohrožení obce Újezdeček. Vodní dílo spadá do IV. kategorie vodních děl dle TBD.
Dále je potřeba věnovat zvýšenou pozornost odtokovému objektu rybníku Dvojhradí a požární nádrže ve Mstišově. »

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Dubí

 Vodní díla