Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Dubenec lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec ohrožena zejména v období jarního tání (únor - březen), obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami a při letních intenzivních deštích (přívalová povodeň). »
Obec je ohrožena zejména při nadměrných srážkách v oblasti, které pak odtékají jednak koryty toků v oblasti, jednak povrchově přímo do obce. Zaplavovány jsou především okrajové nemovitosti. V nižší oblasti obce pak bývá zaplaveno rozsáhlé území. Ohroženo je několik desítek nemovitostí (60 – 70). Záplavové území podle §66 zákona 254/2001 Sb. vodní zákon není stanoveno u žádného z toků, ani s tím správce toků do budoucna neuvažuje. Hustířanka s levostranným přítokem Končinský odpad a pravostranným přítokuem Od Jedlin odvádí vodu z poměrně rozsáhlého povodí vějířovitého tvaru do centra Dubence. Území je zemědělsky využíváno, zalesnění je malé nepřesahuje 15%. Povrchový odtok se soustřeďuje do intravilánu obce, kde po vybřežení zaplavuje obydlené území. V dolní části se do Hustířanky napojuje Libotovský potok. Vlivem konfigurace terénu a tvarem obou povodí pak dochází ke střetu obou povodňových vln v dolní části Dubence. Zaplaveno je celé centrum dolní části obce s domy k bydlení, Obecním úřadem a dalšími nemovitostmi.
Záplava Q5
Jelikož je kapacita koryta Dubeneckého potoka i Hustířanky v téměř celém průběhu větší než Q5, záplavové území pro tuto povodeň je vyvinuto pouze lokálně. Na Dubeneckém potoce se jedná o malé území nad extrémně málo kapacitním propustkem č. 55 (s hloubkou záplavy v řádu jednotek cm) a v levobřeží těsně nad soutokem s Hustířankou (s hloubkou vody do 0,5 m). Podél Hustířanky dosahuje v lokálních inundacích hloubka vody do 0,5 m, pouze na spodním okraji obce je vyšší (až 1 m). Tyto vyšší hloubky jsou však spíše vázány na terénní deprese než na ploché údolní dno. Při Q5 je pouze částečně dotčena jedna budova, která neslouží k bydlení. Niva mezi vlastním intravilánem Dubence a Kalnovcem je zaplavována již při Q5 a již při povodních menších. Při pětiletých průtocích a větších dochází k překročení kapacity zatrubnění pod sportovním areálem a na spodní části Šedivkovi rokle a k rozlivům.
Záplava Q20
Na Dubeneckém potoce je záplava Q20 totožná se záplavou Q5 jen s tím rozdílem, že se zvyšuje hloubka vody pouze v řádu jednotek cm. Nad soutokem s Hustířankou dosahuje hloubka záplavy cca 60 cm. Podél Hustířanky je hloubka záplavy v drtivé většině případů do 0,5 m. Pouze na spodním okraji obce je voda hlubší a to do jednoho metru (nad mostem č. 25). Dvacetiletou povodní je v Dubenci dotčeno 19 budov.
Záplava Q100
Na Dubeneckém potoce jsou i při Q100 rozlivy minimální, přičemž hloubka vody v záplavě nepřesahuje 0,5 m. Hlubší může být záplava pouze zcela lokálně. Na Hustířance jsou velice četné rozlivy s hloubkou přesahující 0,5 m a často také přesahující 1 m. Stoletou povodní je zasaženo celkem 40 budov.
(Mikroregion Hustířanka, protipovodňová opatření-studie, 5.2013)
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Dubenec jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Od roku 1971, kdy došlo k velké povodni se závažnými následky, bylo koryto Hustířanky v úseku cca ř. km 9,0 – 11,05 (od ústí Libovického potoka po ústí přítoku z horní části obce (z lomu) zčásti narovnáno a upraveno. Odtok z území je rychlejší, ovšem následky povodní a jejich opakování to nezabránilo. Při jedné z posledních povodňových epizod, ke které došlo v srpnu 2010, bylo zaplaveno rozsáhlé území v úseku pod napojením pravostranného přítoku Hustířanky v ř. km 11,303 až po dolní část obce. Nejhůře bylo postiženo okolí Obecního úřadu, zejména pak byl zničen sportovního areál, odkud byly zpevněné povrchy sportovních ploch zcela odplaveny do sklepů a obytných prostor níže položených domů. Likvidace následků si vyžádala vysokých finančních nákladů a značného úsilí
Přívalové povodně 24. 5. 2016
Od 14:00 hod. nástup bouřky s přívalovými dešti a krupobitím z jihozápadního směru od Hradce Králové. V průběhu bouře pozorovány poryvy větru a krupobití (kroupy o velikosti 1,5 cm, velmi řídce) Vrchol dešťových srážek byl kolem 15:00 hod, poté ustávání a protrhávání oblačnosti.
Koryto toku bylo průběžně sledováno, po 15:00 hod. byla provedena fyzická kontrola toku a území obce. Byl zjištěn značný smyv ornice, zejména v kulturách cukrové řepy na jižní straně obce. Strana severní a severozápadní nebyla bouří příliš dotčena. Odtok na ostatním území byl stabilní, koryto toku stačilo přitékající vodu bezpečně odvádět. Povodeň 24.05.2016 proběhla bez újmy na životech a bez úrazů. Škody na majetku byly pouze lokální, nebyly zaplaveny obytné části domů.
Souhrnná zpráva o povodni z 24. 5. 2016 je přiložená k digitálnímu povodňovému plánu v neveřejné části
Fotografie z přívalové povodně 2016 - extravilán obce
Fotografie z přívalové povodně 2016 - intravilán obce