Odtokové poměry

Vodní toky na území obce nemají oficálně stanovená záplavová území. Ohrožené objekty jsou stanoveny na základě studie odtokových poměrů a předchozích zkušeností.
Svahy nad obcí jsou delší a na přítocích dochází k extrémnějším hydrologickým situacím. Povodí Dubeneckého potoka je převážně zemědělské. Charakterizuje jej velká rozkolísanost průtoků a v horní části úplné vysychání. Specifikem je intenzivní plošný odtok z dlouhých svahů a přítok z "roklí". Dubenecký potok začíná na horním okraji obce zatrubněním. První velký přítok představuje z levé strany potok v Bauerově rokli, níže po proudu potok v Šedivkově rokli. Přítok ze svahů JZ od obce je usměrňován svodným příkopem, který do Dubeneckého potoka ústí na třech místech. Hlavní výusť se nachází cca 250 m nad soutokem Dubeneckého potoka a Hustířanky. Pod soutokem Dubeneckého potoka a Hustířanky pokračuje Hustířanka již jako větší vodní tok. Její povodí však opět v důsledku svodných příkopů výrazně nenarůstá. Příkop, který sbírá vodu ze svahů SV od obce, ústí do Hustířanky až ve spodní části obce. Zprava se do Hustířanky vlévá občasný vodní tok odvodňující údolí mezi Dubencem a Vilanticemi. Větší přítok tvoří na spodním okraji obce levobřežní Končinský odpad. V ostrém pravotočivém zákrutu Hustířanky na spodním okraji obce se do Hustířanky zleva vlévá Libotovský potok. Dále Hustířanka pokračuje nivou a postupně přechází v neupravený vodní tok. Toto utváření říční sítě má za následek většinou skokový nárůst průtoků (Mikroregion Hustířanka, protipovodňová opatření – studie, 5.2013).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Hustířanky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území obce Dubenec

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Dubenec metodou kritických bodů

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Dubenec

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Dubenec mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Dubenec
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Dubenec se nachází vodní dílo (id. 101040180001), které spravuje obec Dubenec. Tato vodní nádrž nemá zpracovaný manipulační řád ani havarijní plán. »
Seznam vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Dubenec

Vodní nádrže v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Protipovodňová opatření »

Vodní tok Hustířanka je v intravilánu obce Dubenec upravena a zkapacitněna v dolní a střední části obce v celkové délce 2,010 km. K těmto úpravám došlo v letech 1958 úsek 0,350 km a 1971- úsek 1,660 km po katastrofální povodni v roce 1971. Horní část toku v intravilánu upravena nebyla. Koryto je zde nekapacitní, v přírodním stavu. V místech, kde koryto vodního toku Hustířanky a jejího pravostranného přítoku protéká v blízkosti nemovitostí především rodinných domů a staveb tvořících technické příslušenství občanů, dochází zde při povodňových průtocích k vybřežování vody a ohrožování těchto nemovitostí. Stejné nebezpečí v těchto místech způsobuje břehová erozivní činnost Hustířanky a jejího pravostranného přítoku č.1. čímž je ohrožena stabilita objektů na pobřežních pozemcích. - odhad hodnoty majetku – cca 17 mil.Kč. Popis navrhovaného stavu. Úprava 5 úseků v horní části intravilánu obce Dubenec, spočívající ve zkapacitnění těchto úseků a opevnění koryta, případně jeho zakrytí, s účelem zamezení erozivní činnosti toku. Cílem navrženého protipovodňového opatření je vzhledem ke stísněným podmínkám v obci zabezpečit průtok Q10 – Q20. Skutečná protipovodňová ochrana bude upřesněna při zpracování dalšího stupně PD.
Protipovodňová opatření na území obce Dubenec