Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Česká Třebová lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je nejvyšší u významnějších vodních toků, jako je Třebovka. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Tímto je zde nejvíce postižen Křivolický potok, který soustřeďuje vodu, která stéká z Kozlovského hřbetu směrem do západní části města Česká Třebová » a bezejmenný tok (IDVT 10170855) v severní části Lhotka, který soustřeďuje vodu, která stéká z Hřebečovského hřbetu směrem do severní části městské části Lhotka ». Při intenzivních lokálních srážkách jsou také východní části města Česká Třebová » a městská část Skuhrov » ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích.
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území města Česká Třebová jsou uvedena v kapitole 3.2.1 Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii bylo město Česká Třebová významněji zasaženo povodněmi hned několikrát. Z nejvýznamnějších jsou to povodně v červenci 1958, červenci 1997, březnu 2005 a na jaře 2006. Všechny povodně nastaly v důsledku enormního úhrnu dešťových srážek. Škody na majetku byly dle zjištěných informací obrovské.
Povodeň 1958
Tato velká povodeň se na území města Česká Třebová přihnala dne 10. července 1958. Voda zasáhla zejména okolí řeky Třebovky až k oblasti Na Podhorce, kde voda rozebrala dřevěné chatky a buňky, jejichž části (i celé stěny) potom plavaly v řece Třebovka. Voda dále také zasáhla oblast Bezděkov, konkrétněji místo, kde dnes stojí Domov pro seniory, dále okolí Rambouskova mostu, který nápor vody ovšem vydržel snad jen díky tomu, že voda v této části odtékala přes sousední zahradnictví a šířka řeky v tomto místě dosahovala až několik desítek metrů. Díky zvýšené hladině Skuhrovského potoka došlo k protržení hráze vodního díla Srnov, díky čemuž vznikla povodňová vlna, která prolomila dřevěnou lávku v Bezděkově, která poté tvořila překážku pro další splaveniny. Velký proud vody také tekl Lidickou ulicí od Skuhrova směrem k zatrubněné části Skuhrovské strouhy, kde voda vystoupala u domech na Zámostí výše než 1 metr vysoko.
Povodeň 1997
Kronika města Česká Třebová 1997
Vydatné deště v povodí Třebovky začaly od čtvrtka 3. července večer silným krupobitím. Silný déšť přišel i v pátek navečer, pršelo celou sobotu i neděli. Přirozená retenční schopnost krajiny byla vyčerpána již v neděli 6. července. Povrchové odtoky z celého povodí řeky Třebovky se podstatně zrychlily a zintenzivněly.
V neděli 6.července se v 10 hodin 50 minut poprvé sešla povodňová komise pod vedením Jiřího Páska, místostarosty. Neprodleně nastoupily hlídkové služby k mostům a zařízením na toku. Bylo započato s regulací toku na jezerech a stavidlech. V 11 hodin byl vyhlášen II. stupeň povodňové aktivity a odpoledne se sešla i okresní povodňová komise.
Voda stále stoupala. Ve 20 hodin bylo naměřeno 60 cm na řece Třebovce v Bezděkově. V půl šesté večer byl přítok do rybníka Hvězda daleko větší než odtok, ale upouštěním vody u stavidel hrozilo nebezpečí, že se výrazně zhorší situace na celé řece. Nakonec se voda upouštět musela. Kolem 22. hodiny začala evakuace lidi v obci Rybník, voda se přelila přes vozovku v obci Třebovice, v České Třebové byl ve 23,45 hodin vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity - stav ohrožení.
Kritická situace byla především v pondělí 7. července. Ráno v 5,45 bylo na vodočtu v Bezděkově 110 cm a voda neustále stoupala. Za hodinu již byla hladina na 130 cm, v 9,45 bylo naměřeno 140 cm, ve 14,26 150 cm a v 18,29 165 cm. Začaly se ucpávat mosty, v 11 hodin bylo pod vodou Zámostí. O půl šesté večer byl uzavřen podjezd na Litomyšlské ulici. Těsně před 18 hodinou byly zcela uzavřeny silnici na Parníku. V 18,15 byla vypnuta elektrická energie na Chmelnici, která byla již zcela zatopena. Třebovka se vylila ze břehů u Dřevotvaru na Parníku a v 18,45 bylo nutné uzavřít silnici I/14. Česká Třebová se tak stala naprosto neprůjezdnou.
Úterý 8. července - nejkritičtější noc celé povodně. Ve 2 hodiny ráno voda kulminovala. Na vodočtu bylo 240 cm. Po druhé hodině ranní přestalo pršet. Stav byl sice vysoký, ale pod kontrolou a situace se začala stabilizovat. Voda začala pomalu klesat. V 9,15 byl stav vodočtu na 195 cm. Voda klesala i celé odpoledne i noc.
Důsledkem povodně bylo nejenom zasažení soukromého, ale i obecního majetku. Celkem bylo ve městě poškozeno 80 bytových jednotek, z toho v 51 bytech byla voda až v obytných místnostech. Velké škody vznikly také zatopením Čističky odpadních vod na Lhotce, poškozeny byly komunikace v Bezděkově, Na Chmelnici a v Husově ulici. Poškozeny byly mostky v Benátkách, v Husově ulici a lávka U Podhorky. Celkové škody se odhadují na zhruba 2 miliony korun na obecním majetku. Na komunikacích kolem 700 tisíc, na bytových objektech obce 400 tisíc, 120 tisíc se odhaduje škoda ve školách.
Povodeň 2005 (Zdroj: Zpráva o povodňové situaci města Česká Třebová, 2005)
Příčinou vzniku povodňové situace na území obce s rozšířenou působností Česká Třebová ve dnech 18. - 23. března 2005 byly dešťové srážky a zvýšené teploty, čímž došlo k odtání velkého množství sněhu v horní části povodí. Nejhorší situace byla na vodním toku Třebovka, kde byl v obci Třebovice vyhlášen III. SPA a v obci Rybník II. SPA. Kulminace byla odpoledne v sobotu 19. 3. 2005 na výšce 144 cm (vodočet Třebovice). Na dalších tocích srážky a tání sněhu způsobilo pouze zvýšení průtoků bez vyšších škod.
Dne 19. 3 v 8:30 hod. byla v České Třebové zavedená hlídková služba v lokalitách Na Zámostí, zbrojnice Parník, Lhotka Špice. Probíhalo vyrozumění občanů v záplavovém území. Dne 20. 3. vzhledem k předpovědi počasí a stálému poklesu hladiny řeky v České Třebové zajišťovala hlídkovou službu pouze Městská policie. Celkově leze konstatovat, že k velkým škodám až na výjimky nedošlo, jednalo se především o škody menšího rozsahu, které se vyskytovaly hlavně v obci Třebovice.
Povodeň 2006 (Zdroj: Zpráva o povodňové situaci města Česká Třebová, 2006)
Příčinou vzniku povodňové situace na území obce s rozšířenou působností Česká Třebová ve dnech 28.3 - 6.4. 2006 byly dešťové srážky a zvýšené teploty, čímž došlo k odtání velkého množství sněhu v horní části povodí. Nejhorší situace byla na vodním toku Třebovka, kde byl v obci Třebovice a Rybník vyhlášen III. SPA a v ve městě Česká Třebová II. SPA. Kulminace byla odpoledne v sobotu ráno 1. 4. 2006 na výšce 157 cm (vodočet Třebovice). Další škody způsobil zvýšený průtok na Semanínském potoku, kde byl dosažen I. SPA.
