Odtokové poměry

Třebovka má na území města Česká Třebová stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Konkrétně se jedná o stanované úseky mezi ř. km 0,000 - 9,409, ř. km. 9,202 - 12,002 a ř. km 9, 202 - 24,023. Všechny tyto úseky se stanoveným záplavovým územím byly vyhlášeny Krajským úřadem Pardubického kraje - odborem životního prostředí a zemědělství. Úsek ř. km 0,000 - 0,409 nabývá účinnosti od 5. 10. 2012 (sp. zn. KrÚ 57093/2012), úsek ř. km. 9,202 - 12,002 nabývá v účinnosti od 30. 9. 2015 (KrÚ 57325/2015) a úsek ř. km 9,202 - 24, 023 nabývá v účinnosti od 5. 7. 2013 (sp. zn. KrÚ 43874/2013). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Křivolického, Skuhrovského a Semanínského potoka a také vodního toku Hluboček. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Česká Třebová

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Česká Třebová bylo stanoveno celkem 10 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní a to:
  • centrální část města Česká Třebová - pod železničním mostem na ulici Litomyšlská »
  • centrální část města Česká Třebová - pod železničním mostem na ulici Kozlovská »
  • sever městské části Lhotka -  oblast "Stará Lhotka" u č.p. 29 »
  • severovýchod městské části Skuhrov -   u č.p. 75 »
  • východní část města Česká Třebová - chatová oblast u č.p. 328 »
  • západní část města Česká Třebová - u retenční nádrže Panamák »
  • západní část města Česká Třebová - u rybníka Utopeňák »
  • jižní část města Česká Třebová -  oblast Bezděkov u č.p. 879 »
  • sever městské části Lhotka -  u č.p. 153 »
  • sever městské části Skuhrov -  u č.p. 1 »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Česká Třebová

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Česká Třebová 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Střítež. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Česká Třebová

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Česká Třebová mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Z hlediska míst pro vznik ledových bariér jsou také velice důležité jezy, kde je větší pravděpodobnost zámrzu vody než v tekoucím korytě. Jezy by měly být při teplotách pod bodem mrazu často kontrolovány hlídkovou službou nebo jejich správci.
Místa výskytu ledových jevů na území města Česká Třebová
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Česká Třebová se nachází celkem 3 vodní díla, které by mohly určitou měrou ovlivnit průběh povodně:

  • Pivovarský rybník - nacházející se v západní části města Česká Třebová (u mateřské školy U koupaliště). Vlastníkem tohoto vodního díla je město Česká Třebová a provozovatelem Český rybářský svaz Česká Třebová. »
  • retenční nádrž Panamák - nacházející se v západní části města Česká Třebová (východně od areálu firmy Techplast). Vlastníkem tohoto vodního díla je město Česká Třebová a provozovatelem Český rybářský svaz Česká Třebová. »
  • ryníkj Utopeňák - nacházející se v západní části města Česká Třebová (západně od areálu firmy Techplast). Vlastníkem tohoto vodního díla je město Česká Třebová a provozovatelem Český rybářský svaz Česká Třebová. »

Významnou měrou mohou průběh povodně ovlivnit i 3 vodní nádrže, které se nachází mimo území města Česká Třebová:

  • vodní dílo Srnov - nacházející se v severovýchodní části obce Rybník na Skuhrovském potoce a řadí se z hlediska TBD do IV. kategorie. Vlastníkem  i provozovatelem tohoto vodního díla je obec Rybník. »
  • rybník Pařezák - nacházející se v západní části katastru obce Rybník na Semanínském potoce. Vlastníkem  i provozovatelem tohoto vodního díla je Český rybářský svaz Česká Třebová. »
  • vodní dílo Hvězda - nacházející se jižně od obce Třebovice na toku Třebovka a řadí se z hlediska TDB do II. kategorie. Vlastníky a provozovateli tohoto díla jsou Rybářství Litomyšl, s.r.o. a Povodí Labe, státní podnik. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Česká Třebová
Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Vodní díla