Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse Bojanov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u vodního toku Chrudimka. Jako ochrana zde hraje roli vodní dílo Seč, neboť díky ní dochází k transformaci velikosti kulminačního přítoku do nádrže na nižší velikost odtoku. Hlášení o zvýšení hladiny vodní nádrže je prováděno do Bojanova telefonátem prostřednictvím zodpovědného pracovníka z VD Seč. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Bojanov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii byl městys Bojanov nejvýznamněji zasažen povodněmi v roce 1997. Dále pak městys postihly mírnější povodně v letech 2002, 2005 a 2009.
Největší povodně městys postihly v červenci roku 1997. Tyto ničivé záplavy nebyly pouze lokálního charakteru, ale postihly téměř celé území České republiky. Příčinou byly dlouhotrvající dešťové srážky, které způsobily radikální zvýšení vodních toků. Nejvíce postiženými oblastmi byly především povodí vodních toků Moravy a Odry. Přímo na katastru městyse zvýšené hladiny vodních toků a jejich následné vybřežení z koryta způsobily zaplavení a poničení místních komunikací, orné půdy, zahrad a zemědělské půdy. Dále bylo poškozeno několik mostních konstrukcí, zatopeno několik nemovitostí a také sklepů obytných domů.
V červenci roku 2002 byl městys ohrožen povodní z důvodu nebezpečného zvýšení hladiny vodní nádrže Seč. Přítok do Seče se během krizové situace pohyboval okolo 90m3/s. Hladina vodní nádrže se pohybovala na úrovni přelivu, naštěstí ale dále nevzrůstala a nedošlo k větším škodám na majetcích. Jako opatření před vznikem další krizové situace bylo stanoveno dřívější upouštění VD Seč. V městysy byly sborem dobrovolných hasičů odstraňovány naplaveniny stromů a vyřezávány nálety pod lávkou u č. p. 60.
V roce 2005 dne 23. května katastr Bojanova postihly přívalové deště znovu. Přívalová voda způsobila v části městyse Hořelec zatopení obytných domů č. p. 7 a 8 a také zatopení sklepů hotelu Čtyřlístek. Dále byly zaplaveny příjezdové cesty k chatové oblasti a po povodni bylo nutné opravit několik silničních příkopů a dva mostky, tvořící současně vjezd ke zmíněnému hotelu. V části městyse Bezděkov voda podmočila nemovitosti č. p. 1 a 20. Přímo v intravilánu Bojanova voda podmočila nemovitosti č. p. 99 a 64, poškodila mostek přes vodní tok a také podmočila dvě chaty.
Roku 2006 byla znovu zvýšená pohotovost na VD Seč, na které byl dne 28. 3. vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity a průtok dosahoval 40 m3/s. Tato jarní povodeň způsobila zaplavení příjezdových cest, sklepů obytných domů u č. p. 60 a 59. Zaplavená byla i cesta u č. p. 1, několik studní, zahrad a chat. Stejného roku byl III. stupeň povodňové aktivity vyhlášen dne 8. 8., kdy průtok vodního toku dosahoval 30 m3/s. Následně došlo k informování ohrožených oblastí a nemovitostí a také obcí po proudu vodního toku.
Jak už bylo řečeno výše, vodní dílo Seč hraje roli při ochraně městyse před povodní většího rozsahu. Např. v roce 1997, kdy voda přepadala přes bezpečnostní přeliv, byl přítok do nádrže o velikosti 77 m3·s−1 transformován na odtok 55 m3·s−1. V srpnu roku 2002 byl přítok o velikosti 89 m3·s−1 transformován na odtok 30 m3·s−1 a na jaře roku 2006 ze 73 m3·s−1 na 40 m3·s−1.