Odtokové poměry
Vodní tok Chrudimka má na území městyse Bojanov oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 38.27–51.925, které nabývá platnosti od 3. 8. 2009 (č. j. 40012-3/2009/OŽPZ/Vt) a v úseku ř. km 43,0–47,0, které nabývá platnosti 9. 8. 2018 (č. j. KrÚ 56249/2018). Obě záplavová území byla vyhlášena Krajským úřadem Pardubického kraje. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Chrudimky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse Bojanov bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry, jedná se především o mosty a lávky. »
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Bojanov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území městyse Bojanov byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní – oblast v části Horní Bezděkov (tato přívalová povodeň byla identifikována i dle VÚV) a dvě místa v Kovářově u Seče v severní části městyse. »
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Bojanov metodou kritických bodů
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického body |
| Horní Bezděkov (KB 10107825) | 11,553 % | 20,917 % | 259,4 ha |
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Bojanov
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Bojanov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Bojanov
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Bojanov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Bojanov
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území městyse Bojanov se nachází několik vodních děl IV. kategorie. Jedná se o rybník Trojan západně od intravilánu Bojanova, dále Bojanovský rybník nedaleko od ČOV a Novomlýnský rybník ve východní části katastru městyse. V Kovářově u Seče se pak nachází tři menší rybníčky v intravilánu městyse. Na vodním toku Chrudimka se nachází dva významnější jezy, a to v ř.km 43,6 a 47,6. Výše na vodním toku Chrudimka se pak nachází vodní díla Seč I a Seč II (Padrty) ».
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Bojanov
Protipovodňová opatření »
V současné době jsou pro městys Bojanov rozhodující dvě protipovodňová opatření. Z vyhodnocení všech povodňových událostí od roku 1997 vyplývá, že protipovodňový efekt nádrže Seč je až do úrovně středně velkých povodní (min. do úrovně Q10) velmi výrazný. Jedním z účelů vodního díla Seč je částečná ochrana území přilehlého k vodnímu toku pod nádrží před negativními účinky velkých vod. Do zaplnění retenčního prostoru je udržován neškodný odtok do 30 m3.s-1. Při očekávané povodni vysokým kulminačním přítokem nebo s velkým objemem může být na základě rozhodnutí Vodohospodářského dispečinku Povodí Labe, státní podnik odtok z nádrže navýšen až na 40 m3.s-1 (tzv. mezní odtok). O této manipulaci bude informován i Úřad městysu Bojanov.
Dalším protipovodňovým opatřením na území městyse Bojanov jsou levobřežní ochranné zídky nacházející se mezi 45,052 – 45,580 ř.km u areálu společnosti Technolen. Celková délka tohoto protipovodňového opatření činí 517 metrů, přičemž maximální výška hráze nad terénem činí 1,70 m, šířka hráze v koruně je 2,0 – 2,5 m.
Ve studii byl mimo jiné zpracován návrh protipovodňových a krajinářských opatření. Jedná se o návrh prodloužení stávající protipovodňové zídky na levém břehu Chrudimky, a to od areálu společnosti Technolen. Dalším návrhem je zkapacitnění koryta Chrudimky jeho rozšířením, popř. vytvořením bermy (úzká terasa podél břehu) či vytvoření povodňového průlehu, který by sloužil jako preferenční cesta pro proudění vody v pravobřežní nivě.
Protipovodňová opatření na území městyse Bojanov