Bdeněves

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Bdeněves lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je obec Bdeněves ohrožena jak v období jarního tání (obzvlášť pokud je tání kombinováno se srážkami), tak zejména v letním období, a to při dlouhotrvajících regionálních deštích a při krátkodobých srážkách velké intenzity (přívalová povodeň). Na území obce je riziko přívalových povodní především v jihozápadní části obce. »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Bdeněves, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Na území obce Bdeněves se vyskytují povodně poměrně často, přičemž se zde vyskytují jak zimní a jarní povodně z intenzivního tání sněhové pokrývky, tak i letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti.

Nejvyšší zaznamenané vodní stavy na hlásném profilu kategorie A - VD Hracholusky v letním a zimním období

Nejvyšší vodní stavy Mže
Z posledních let je možné za největší označit letní povodně z roku 2006 a zimní povodně z roku 2011. Během povodně v roce 2006 při kulminaci 29. 5. 2006 činil průtok na odtoku z VD Hracholusky 126,0 m³/s při vodním stavu 372 cm. V roce 2011 pak byl dokonce překonán historický rekord, kdy kulminační průtok pod VD Hracholusky 16. 1. 2011 činil 145,0 m³/s, což představuje nejvyšší hodnotu za dobu provozu VD Hracholusky. Přestože tato hodnota odpovídá „pouze“ pětileté vodě, došlo k rozsáhlým rozlivům v oblasti pod vodním dílem.

Přívalové povodně
Historicky nejvýznamnější událostí v obci Bdeněves na toku Myslinka byla povodeň způsobená prudkými přívalovými srážkami dne 6. 5. 1978. Průtok na toku byl stanoven na 13 m³/s - tj. > Q50. V tento den byl naměřen úhrn srážek na stanicích v obci Úlice 36,6 mm a v obci Hracholusky 29 mm. V období 6.-10. 5. 1978 spadlo na území 60-80 mm srážek, místně i přes 100 mm dešťových srážek.
V obci Bdeněves došlo k lokálnímu krátkodobému vybřežení potoku Myslinka dne 7. 5. 1978, kdy došlo k rozlivu zejména vlevo od lávky po směru toku, byly zaplaveny zahrady rodinných domů a komunikace směrem k návsi. V průtoku řeky Mže se tento jev nijak výrazně neprojevil.

Přepočítat tehdejší průtok korytem na současný vodní stav by nepřineslo objektivní data, neboť během let došlo ke změnám hydrologických poměrů (změna zástavby, profilu koryta a jeho údržby atd.).

Podrobnější informace jsou uvedeny ve zprávě ČHMÚ: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/PL/povodne/1978_05/hodnoceni.pdf

Hlásná čidla v majetku obce
V době od instalace hlásného profilu Bdeněves (Mže) v září 2013 byl zaznamenán nejvyšší stav hladiny 167 cm dne 30. 12. 2020.
Na srážkoměru obce byly v poslední době naměřeny vyšší srážky. Dne 17. 3. 2019 se jednalo o úhrn srážek 37 mm a v rozmezí od 10. do 11. 5. 2020 v obci napadlo 33 mm. Z hlediska povodní nedošlo vlivem vyšších srážek k ohrožení obce.