Odtokové poměry
Vodní tok Mže má na území obce Bdeněves oficiálně stanovené záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 – 21,897 (ústí Berounky – hráz VD Hracholusky). Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Plzeňského kraje a nabylo účinnosti od 16. 12. 2011 (ŽP/11698/11). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Mže. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Bdeněves bylo stanoveno 7 míst, která mohou omezovat odtokové poměry - mosty a propustky. V těchto profilech může dojít k zachycení spláví a následnému vzdutí nebo zahlcení nekapacitních mostních profilů a lávek. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Bdeněves
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách je území obce Bdeněves ohroženo přívalovými povodněmi, kdy vodu přitékající z luk a polí nestíhá odvádět kanalizace a může dojít k ucpání propustků u silničních příkopů. Voda pak zaplavuje místní komunikace, sklepy a zahrady. Nejvíce ohrožena je jihozápadní část obce u železniční trati, kde voda přitékající z lokality Veskant vtéká propustky pod náspem železnice do intravilánu obce. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Bdeněves
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Bdeněves metodou kritických bodů
Na území obce Bdeněves byl stanoven jeden kritický bod:
- Kritický bod 11002889 - nachází se v centrální části katastru obce, jižně od intravilánu v blízkosti lesního porostu.
Charakteristika kritických bodů na území obce Bdeněves
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 11 002 889 | 5,1 % | 99,3 % | 54,5 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Bdeněves. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Bdeněves
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Bdeněves mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Bdeněves
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce se na řece Mži nacházejí dva jezy a jedna malá vodní elektrárna, která leží na náhonu na pravém břehu řeky Mže, ovšem tato díla nejsou z hlediska povodní významná. Významná je vodní nádrž VD Hracholusky, která se nachází přibližně 5,3 km proti proudu řeky Mže nad obcí. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do II. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).
VD Hracholusky se nachází asi 20 km západně od Plzně na řece Mži. Jejím účelem při výstavbě byla zejména akumulace vody pro průmysl, závlahy a teplárnu. Dalšími účely jsou snížení účinků povodní, rekreace, energetické využití, rybolov a zajištění minimálního zůstatkového odtoku. Hráz je sypaná s délkou koruny 270 m, výškou nade dnem 26,5 m a celkovým objemem 56,65 mil. m3. Údolí nádrže je úzké, břehy jsou strmé, často skalnaté, délka vzdutí je 22,5 km a plocha nádrže činí bezmála 490 ha.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Bdeněves