Žamberk

Odtokové poměry

Město Žamberk leží z hlediska ohrožení povodní » ve dvou výškových úrovních: 

První úroveň je v údolí po obou březích řeky Divoké Orlice a Rokytenky. Dno řečiště je ve výšce  393,8 - 409,8 m n. m., hladina 1leté vody ve výšce  394,93 - 410,63 m n. m. Břehy v hustě zastavěné oblasti města zpevněné pobřežními zdmi jsou podle výpočtů SOP přibližně 1 m nad hladinou 1 leté vody, výška břehů se pohybuje mezi vypočtenou úrovní hladiny 5 leté a 10 leté vody.

Koryto řeky v obydlené části města je tedy schopno pojmout bez vybřežení 80 m3.s-1. Vodočet u železného mostu 240 cm.

Tato oblast, tzv. Podměstí, Betlém a část Polska, je potenciálně téměř celá v oblasti, kterou může za určitých okolností ohrozit povodeň. Záplavové území - jedná se o oblast velikosti cca 80 ha, což je asi 26 % plochy obydlených částí města, je zde 300 domů (23 %), žije zde 900 obyvatel města (15%). Cca 45 domů je bez trvalého pobytu osob.

Nebezpečí povodní vodou z Divoké Orlice je omezeno funkcí přehrady v Pastvinách. Od doby existence přehrady byla povodeň v únoru r. 1946, v červenci r. 1997 a v březnu 2000. V r. 1946 protékalo podle odhadu asi 170 - 200 m³/s , výška hladiny u Železného mostu byla asi 350 cm, na silnici na Albertově náměstí asi 100 cm. V červenci r. 1997 protékalo při kulminaci asi 125 m³/s vody při výšce hladiny u Železného mostu 265 cm. V roce 2000 po deštích a prudkém tání dosáhla voda při kulminaci přes 170m³/s (max. přítok do VD Pastviny byl 207 m³/s!

Rokytenka poměrně rychle reaguje na prudké deště v jejím povodí. V povodí Rokytenky jsou ohroženy: silnice ke Kunvaldu, RD U Kunvaldu (p. Žabka), v Polsku č. p. 421, 412, 405, 522, 448, 527. Menší vybřežení zde bývají relativně často, bez výrazných škod. Větší povodeň byla v poslední době v r. 1981 a v r. 2000.

Druhou část města tvoří historické jádro i nová výstavba, která je na terénní plošině 25 - 50 m nad úrovní řeky. Tato část leží mimo nebezpečí postižení záplavami. V případě vydatných dešťů zde mohou výjimečně vzniknout bleskové (přívalové) záplavy.

Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole 3.2. Charakteristika ohrožených objektů. Při povodních jsou také kritické všechny mosty a lávky přes koryto toku, u kterých může docházet k hromadění naneseného materiálu a vzdutí hladiny, protože snižují průtočný profil.

Odtokové poměry výrazně ovlivňují také výjimečné situace na toku, např. ledové jevy. Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky na správním území města Žamberk mezi kritické. Nicméně je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče, které by mohly způsobit ucpání průtočného profilu ledovými jevy.

Výrazným činitelem, ovlivňující odtokové poměry jsou vodní díla na tocích. »

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže
• ochranné (retenční) nádrže
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací)
• rybochovné nádrže
• víceúčelové nádrže

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem
• dosažení bezprostředního spádu
• zmírnění průtočné rychlosti
• zvýšení hladiny podzemní vody

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Na správním území města Žamberk se nachází několik vodních děl, které mohou výrazně ovlivnit povodňovou situaci.

Zásadní význam v ochraně před povodněmi pro město Žamberk má vodní dílo Pastviny, které je postaveno cca 8,5 km nad městem.

VODNÍ DÍLO PASTVINY

Údolní nádrž Pastviny I na Divoké Orlici byla vybudována v letech 1933 - 1938 pro využití vodní energie a současně pro snížení kulminačních průtoků, které na středním toku Divoké Orlice způsobovaly značné škody. Plocha povodí v přehradním profilu vodního díla je 180,830 km², průměrná roční výška srážek 1141 mm a průměrný roční průtok 3,60 m³.s^-1.

Vlastní přehradní těleso bylo situováno na toku Divoká Orlice v ř. km 90,685 (číslo hydrologického pořadí 1-02-01-011), a to do katastrálního území Nekoř. Hráz vodního díla je gravitační, oblouková (poloměr zakřivení 300 m), zděná z lomového kamene, se šířkou koruny 6,5 m a délkou 192,7 m. Kóta koruny hráze je 474,14 m n. m., přičemž výška hráze je 31,3 m. Bezpečnostní přeliv je tvořen 6 nehrazenými poli s různou úrovní přelivné hrany (I. pole - 470,24 m n. m., II. pole - 471,44 m n. m., III. - IV. pole - 471,85 m n. m.). Délka přepadové hrany jednotlivých polí je 13 m. Kapacita přelivu při úrovni hladiny vody v nádrži na kótě 471,41 m n. m. činí 30,0 m³.s^-1, na kótě 471,61 m n. m. činí 40,0 m³.s^-1, na kótě 471,84 m n. m. činí 55,0 m³.s^-1 a na kótě 472,60 m n. m. činí 180,0 m³.s^-1. V průběhu měsíců listopad a duben je nádrž plynule vypouštěna, resp. napouštěna tak, aby bylo dosaženo hladiny stanovené pro následující období.

 Další charakteristiky:

1)    Prostor stálého nadržení (kóta - 454,60 m n. m., 23,0 ha) - 1,284 mil. m³

2)    Zásobní prostor:

• zimní (kóta - 454,60 až 467,60 m n. m., 68,2 ha) - 5,527 mil. m³
• letní (kóta - 454,60 až 468,60 m n. m., 72,0 ha) - 6,236 mil. m³

3)    Ovladatelný ochranný (retenční) prostor:

• zimní (kóta - 467,60 až 470,24 m n. m., 81,0 ha) - 1,962 mil. m³
• letní (kóta - 468,60 až 470,24 m n. m., 81,0 ha) - 1,253 mil. m³

4)    Celkový ovladatelný objem nádrže (kóta - 470,24 m n. m.) - 8,773 mil. m³

5)    Neovladatelný ochranný prostor (kóta - 470,24 až 472,60 m n. m.) - 2,050 mil. m³

6)    Celkový ochranný (retenční) objem nádrže:

• zimní - 4,012 mil. m³
• letní - 3,303 mil. m³

7)    celkový objem nádrže (kóta - 472,61 m n. m.) - 10,823 mil. m³

Vlastníkem a provozovatelem díla je - Povodí Labe s. p. Hradec Králové, Víta Nejedlého 951 (Tel.: 495 088 730, 495 545 757, Fax: 495 088 733, Mail: vhd@pla.cz, Internet: http://www.pla.cz). Vodní dílo Pastviny i prioritně slouží k akumulaci vody a k hospodaření s vodou v údolní nádrži za účelem:

• částečné ochrany území ležícího při řece Divoké Orlici níže po toku před velkými vodami, k čemuž má v nádrži vymezen ovladatelný ochranný prostor o velikosti 1,253 mil. m³ v letním období (resp. 1,962 mil. m³ v zimním období) a který lze vhodnou manipulací - předvypouštěním dále zvýšit až na 4,362 mil. m³ v letním období (resp. na 5,290 mil. m³ v zimním období).
• zajištění minimálního zůstatkového průtoku (dále jen MZP) v řece pod vodním dílem ve výši 0,550 m^3.s-1 a dále podle stavu naplnění nádrže odstupňované nadlepšování průtoků v řece na 1,250 nebo 0,800 m^3.s-1.
• energetického využití odtoku vody z nádrže ve špičkové vodní elektrárně s hltností turbiny 12 m^3.s-1 (1 Francisova turbína o instalovaném výkonu 3.000 kW, vlastník vodní elektrárny - VČE - elektrárny s. r. o., Hradec Králové, Křižíkova 788, Tel.: 495 842 218, Fax: 495 842 708, Mob.: 602 438 983), která je jeho nedílnou součástí. Odtok ve špičkovém režimu je vyrovnáván samostatným, níže ležícím vodním dílem Pastviny II.

Vodní dílo je zároveň v souladu s podmínkami obecného užívání vody a se zásadami manipulací platnými pro plnění výše uvedených účelů díla, také využíváno zejména k rekreaci a vodním sportům na vodní hladině nádrže, sportovnímu rybaření, vlnovému nadlepšování průtoků v řece níže po toku pro vodní sporty, regulaci odtoku vody z nádrže při řešení havárií, uvolňování koryta toku při výskytu ledových jevů apod.

Povodňová situace na vodním díle je definována naplněním nádrže na úroveň maximální hladiny zásobního prostoru (467,60 m n. m. zimní, 468,60 m n. m. letní), při současném přítoku do nádrže vyšším než 12 m³.s^-1.

Pro zvýšení ochranného účinku nádrže bude, na základě operativní předpovědi ČHMÚ, vydané písemně ve formě UPOZORNĚNÍ či VÝSTRAHY, upozorňující na očekávaný výskyt dešťových srážek, tání sněhové pokrývky a následně zvýšení průtoků s možností dosažení stupňů povodňové aktivity, na příkaz VHD PL neprodleně zahájeno předvypouštění zásobního prostoru nádrže odtokem do velikosti 40 m³.s^-1.

Za povodňové situace se vypouští přitékající množství až do velikosti Q = 55 m³.s^-1. O velikosti odtoku rozhodne VHD s přihlédnutím k vyhodnocení průběhu povodňové vlny, získaného z předpovědního hydrologického modelu HYDROG a podle rozhodovacích tabulek (viz příloha G. 1. 7. manipulačního řádu). Pokud bude stanovena velikost odtoku vyšší než 40 m³.s^-1, oznámí VHD tuto skutečnost povodňovým komisím obcí s rozšířenou působností nejpozději 6 hodin před provedením příslušné manipulace. Při dosažení kóty 1. bezpečnostního přelivu se postupně uzavírají spodní výpusti tak, aby byla pokud možno zachována stávající velikost odtoku beze změny.

Pokud dochází k plnění neovladatelného ochranného prostoru a spodní výpusti jsou již zcela uzavřeny, je VHD oprávněn dát příkaz k zastavení špičkové VE Pastviny I.

Při dosažení kóty maximální hladiny 472,60 m n. m. a nebezpečí jejího překročení se znovu otevírají spodní výpusti tak, aby tato hladina nebyla překročena. Za této situace nesmí odtok z nádrže překročit velikost přítoku do nádrže.

Poklesne-li hladina po kulminaci povodně na kótu 471,60 m n. m., udržuje se dále otevíráním spodních výpustí odtok 40 m³.s^-1 až do vyprázdnění ovladatelného ochranného prostoru nádrže.

Manipulace za povodně se řídí platným manipulačním řádem vodního díla Pastviny na Divoké Orlici, za jehož dodržení odpovídá Povodí Labe s. p. Hradec Králové (vodohospodářský dispečink - (Tel.: 495 088 730, 495 545 757, Fax: 49 5088 733, Mail: vhd@pla.cz, Internet: http://www.pla.cz).). Mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu s možným dosahem nad rámec správního obvodu obce s rozšířenou působností nařizuje po projednání s příslušnými povodňovými orgány obcí s rozšířenou působností (při nebezpečí prodlení pouze oznamují) povodňový orgán kraje (PK.)

JEZY NA SPRÁVNÍM ÚZEMÍ MĚSTA ŽAMBERK

Tab. 3 Jezy na správním území města Žamberk

RYBNÍKY NA SPRÁVNÍM ÚZEMÍ MĚSTA ŽAMBERK

Tab. 4 Rybníky na správním území města Žamberk

PEVNÝ KARETKOVÝ JEZ

Jez se stavědlovou propustí leží v ř. km 78,022, 200 m nad býv. textilním podnikem Mosilana. Tento podnik je majitelem tohoto VD. Dílo složí k usměrnění části vodního toku náhonem k výše uvedenému podniku na elektrárnu pro výrobu elektrické energie. Náhon lze uzavřít výsuvným stavědlem. Délka náhonu cca 700 m.

Při II. SPA zabezpečit otevření jezu a snížení hladiny vody v korytě od vlastního jezu po stodoly na Havlíčkově nábřeží. Činnost při zvýšení hladiny vody popisuje manipulační řád vodního díla.

Činnost vodního díla se řídí zpracovaným manipulačním řádem a Dohodou o spolupráci mezi Městem Žamberk, majitelem MVE  a Pstruhařstvím Žamberk, v.o.s.

Základní protipovodňová činnost majitele VD (správce) :

• Při dosažení 2. SPA otevřít všechny karetky (stavědla) ke snížení výšky hladiny vody
• V zimním období při tvorbě ledu, ledových nápěchů nebo chodu ledové kaše otevřít karetky ke změně výšky vodní hladiny a rozlámání ledu a k odchodu ledových ker a kaše. Poté lze karetky uzavřít.
• Během roku udržovat v provozuschopném stavu mechanické části jezu s důrazem na zimní období.

ODVODŇOVACÍ STRUHA V BETLÉMĚ

Tato stavba byla vybudována na přelomu 30. a 40. let 20. století jako součást rozsáhlých protipovodňových úprav v Betlémě. Suchý odpadní příkop (struha) v délce 1000 m začíná za čp. 502 poblíž vyústění Tovární ulice na asfaltovou cestu Betlémem a končí před čp. 484 (150 m nad historickým domkem P. Diviše) propustí pod asfaltovou silnicí.

Účel: struha byla postavena k odvodnění luk a zahrad na levém břehu řeky za silnicí. Tato cesta lemující koryto řeky zde vytváří umělou hráz pro níže položené nemovitosti a pří vzniku povodní se zde vytváří umělé jezero. Struha pak po snížení hladiny vody v korytě odváděla tuto naakumulovanou vodu zpět do koryta. V současné době je funkční spodní polovina struhy, střední část je nevhodně zatrubněna a část zasypána (soukromé majetky).

Odvod vody je koordinován stavědlem u čp. 484 (p. Král). Povodně v r. 2000 ukázaly, že není nutné uzavírat stavědlo proti vniknutí stoupající vody v korytě propustí na pozemky za silnicí, protože podloží cesty je propustné, ale je nutné zabezpečit kontrolu otevřeného stavědla (popř. jeho otevření) po snížení vody v korytě. Kontrolu otevřeného stavědla provést rovněž o 200 m dále u stavědla oproti domku P. Diviše.

Základní činnosti:

Při 2. SPA:

• zkontrolovat propustnost struhy a jednotlivých propustí, které jsou za běžné situace na několika místech ohrazeny pletivem a mříží
• zkontrolovat druhou propust pod silnicí o 100m dále oproti domku P. Diviše, který slouží k odvodnění louky mezi silnicí a protějšími 3 domky

Při poklesu vody v korytě a průchodnosti silnice provést kontrolu otevření stavědla a jeho případné otevření dvojicí zdatnějších osob (stavědlo může být ještě zaplaveno).

Údržba: Technickými službami města udržovat v provozuschopném stavu obě propusti pod silnicí vyúsťující regulací do koryta.

VODNÍ STUPEŇ NAD SUTICÍ

Nad soutokem s Rokytenskou v části Pod Suticí se nachází „Pevný spádový stabilizační stupeň" z lomového kamene vystavěný jako součást regulace řeky a slouží ke stabilizování - zpomalení toku řeky