Odtokové poměry
Vodní tok Vidnavka má na území města Žulová oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 21,43, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo platnosti 7. 7. 2011. (č.j. KUOK 65586/2011) »
Dalším vodním tokem se stanoveným záplavovým územím včetně aktivní zóny na území města Žulová je Černý potok. Záplavové území bylo stanovenu v úseku ř. km 0,0 - 12,6, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo platnosti 9. 2. 2007 (č.j. KUOK 120972/2006. »
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.»
Jedná se zejména o zástavbu v bezprostřední blízkosti vodotečí Vidnávky, Stříbrného potoka a Skorošického potoka. Nebezpečí představují ale i ploty a skládky materiálů a předmětů v záplavovém území. Při povodních mohou být kritické téměř všechny mosty a lávky přes koryto toku, u kterých může docházet k hromadění naneseného materiálu a vzdutí hladiny, protože snižují průtočný profil. Na řece Vidnávce (ř. km 0,000 - 21,430) se vyskytuje v celém jejím úseku 26 mostů a 50 lávek, které v naprosté většině nesplňují normové převýšení nad Q100, protože jejich kapacita se pohybuje kolem Q20. Je tedy nutno udržovat průtočný profil.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Žulová bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - mosty ».
Místa omezující odtokové poměry na území města Žulová
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Město Žulová není ohroženo přívalovými povodněmi.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Žulová
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 -10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (více než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »
Na území města Žulová nebyl stanoven žádný kritický bod.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí více než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Žulová. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie na území města Žulová
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní tok Skorošický potok ve správním území města Žulová mezi kritické. Počátek úseku ledového jevu je od 0,1 ř. km v obci Kobylá u Janíčatů do 0,14 ř. km ve městě Žulová. A proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. »
Místa výskytu ledových jevů na území města Žulová
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města se nachází několik rybníků ze soustavy vodních nádrží Černá Voda, přičemž Velký rybník je s rozlohou 16,23 ha největším rybníkem Jesenicka. Vodní nádrže Černá Voda (rybníky) jsou historické rybníky, které neproběhly kolaudačním řízením. Tyto nádrže jsou významným prvkem vodního režimu lokality, zvyšují retenční schopnost krajiny a slouží k chovu ryb a divokých kachen. Provoz a manipulace na objektech a zařízeních nádrží je podřízen především zájmům účelného využití nádrží s ohledem na ochranu přírody a krajiny, a dále pak zajištění bezpečnosti díla pod jednotlivými nádržemi. Z jezů se na správním území města Žulová nachází pouze jeden, a to pevný jez s náplatky v místní části Tomíkovice, ležící na říčním kilometru 12,340 řeky Vidnávky ».
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Žulová