Charakteristika zájmového území

Město Žulová leží ve východní části České republiky, několik kilometrů od státní hranice s Polskem. Administrativně spadá do Olomouckého kraje a nachází se v jeho nejsevernějším cípu. Obcí s rozšířenou působností, pod kterou město Žulová spadá, je Jeseník, který se nachází cca 15 kilometrů jihovýchodně. Území města se skládá z místních sídelních jednotek Žulová, Tomíkovice, Starost a Žlíbek. Ve městě bylo k 1. 1. 2020 evidováno 1243 obyvatel. Katastrální území města celkově zabírá plochu 1 475,5 ha.

Ze sociálních služeb, nacházejících se ve městě, jsou dostupné základní lékařské služby: lékařská ordinace praktického lékaře, dětského lékaře a stomatologa. Nejbližší pohotovost je k dispozici v 17 kilometrů vzdálené nemocnici v Jeseníku. Ve městě se nachází lékárna. Taktéž se zde nachází značná ubytovací kapacita v soukromých penzionech. Stravování je možné v místních restauračních zařízeních. V Žulové se nachází mateřské škola, základní škola vyššího stupně (1. - 9. ročník) a střední odborné učiliště. Pro občany je k dispozici knihovna, kulturní dům, atd. Dále se zde nacházejí 2 sakrální stavby a hřbitov. Počet podnikatelských subjektů přesahuje 300.

Žulová leží na trase komunikace I/60 Lipová-lázně - Javorník a má velmi dobré spojení jak autobusové, tak i vlakové. Nedaleko centra města se nachází vlakové nádraží (trať č. 295 Lipová-lázně - Javorník ve Slezsku). Poměrně frekventované je autobusové spojení s Jeseníkem (linky jedoucí směrem na Javorník a Bílou Vodu, část linek jedoucí na Vidnavu). Samotná Žulová tvoří dopravní uzel pro obce v okolí, jako jsou Skorošice, Černá Voda nebo Kobylá nad Vidnávkou. Dobré je taktéž spojení s Polskem (komunikace Vidnava - Kalków).

 

 Území města Žulová

 

Struktura půdního fondu

Město se rozkládá na soutoku řeky Vidnávky a Stříbrného potoka v geomorfologickém celku Žulovská pahorkatina. Západním směrem od města začínají Rychlebské hory. Reliéf je mírně zvlněný a tvoří pozvolný přechod mezi hřebeny Rychlebských hor a rovinatým územím v okolí Vidnavy, které se dále směrem na sever otevírá do Dolnoslezské nížiny. Nadmořská výška města je velmi členitá. Kolísá od hodnot 290 m n. m. v nejníže položených částech až do nejvyšší hodnoty, které dosahuje na Boží hoře v 525 m n. m.

Využití pozemků ve městě Žulová (k 1. 1. 2019)

Druh pozemku Plocha
Zastoupení
Orná půda 588,1 ha 39,9 %
Zahrady 37,8 ha 2,6 %
Ovocné sady 2,5 ha 0,2 %
Trvalé travní porosty 107,9 ha 7,3 %
Lesní půda 528,7 ha 35,8 %
Zastavěné plochy 19,2 ha 1,3 %
Vodní plochy 39,9 ha 2,7 %
Ostatní plochy 151,5 ha 10,3 %
Celková výměra k. ú. 1 475,5 ha 100,0 %

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geologického hlediska se město nachází na tzv. žulovském plutonu (žulovský granitový masiv). Tato oblast od sebe odděluje 2 základní geologické jednotky: západosudetskou či lužickou (Lugikum) a východosudetskou (Silezikum). Žulovský pluton je těleso o rozloze cca 150 km2 a zasahuje až polské území. Je tvořen několika typy granitoidních hornin (granit, granodiorit, křemenný diorit apod.) a jeho plášť je tvořen sekvencí kontaktních nerostů a metamorfovaných hornin, amfibolitů, kvarcitů, erlánu a biotitových pararul.

Geomorfologicky patří Žulová k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické a dále na rozhraní oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří (geomorfologické celky Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti Jesenické (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Hornolipovská hornatina), která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Z hlediska geomorfologických tvarů je krajina v okolí Žulové typická bývalými ostrovními horami (Boží hora, Smolný). Na území se taktéž nachází ukázky zvětrávání granotoidů - balvany a skalní města, skalní mísy, apod. Pozůstatkem minulých dob ledových jsou bludné balvany, relikty sálského a halštrovského zalednění.

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá větší část území města Žulová do mírně teplé oblasti, která se dělí na podoblasti MT7 a MT9. Jižní část území spadá do chladné oblasti CH7. Průměrná teplota v lednu kolísá mezi -3 až-4 °C, průměrná teplota v červenci mezi 17 - 18 °C. Počet dnů se srážkami 1 mm a více je zde 100 až 200. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí 400 - 450 mm. Srážkový úhrn v zimním období 250 - 300 mm. Sněhová pokrývka zde leží průměrně 60 až 80 dnů v roce.

Klimatické charakteristiky dle Quitta

Klimatické charakteristiky MT7 MT9 CH7
Počet letních dnů 30 až 40 40 až 50 10 až 30
Počet dnů s prům. tepl. 10°C a více 140 až 160 140 až 160 120 až 140
Počet mrazových dnů 110 až 130 110 až 130 140 až 160
Počet ledových dnů 40 až 50 30 až 40 50 až 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 až -3 -3 až -4 -3 až -4
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 až 17 17 až 18 4 až 6
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 až 7 6 až 7 15 až 16
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 až 8 7 až 8 6 až 7
Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 až 120 100 až 120 120 až 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 400 až 450 400 až 450 500 až 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 až 300 250 až 300 350 až 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 až 80 60 až 80 100 až 120
Počet zamračených dnů 120 až 150 120 až 150 150 až 160
Počet jasných dnů 40 až 50 40 až 50 40 až 50