Charakteristika zájmového území
Město Žulová leží ve východní části České republiky, několik kilometrů od státní hranice s Polskem. Administrativně spadá do Olomouckého kraje a nachází se v jeho nejsevernějším cípu. Obcí s rozšířenou působností, pod kterou město Žulová spadá, je Jeseník, který se nachází cca 15 kilometrů jihovýchodně. Území města se skládá z místních sídelních jednotek Žulová, Tomíkovice, Starost a Žlíbek. Ve městě bylo k 1. 1. 2020 evidováno 1243 obyvatel. Katastrální území města celkově zabírá plochu 1 475,5 ha.
Ze sociálních služeb, nacházejících se ve městě, jsou dostupné základní lékařské služby: lékařská ordinace praktického lékaře, dětského lékaře a stomatologa. Nejbližší pohotovost je k dispozici v 17 kilometrů vzdálené nemocnici v Jeseníku. Ve městě se nachází lékárna. Taktéž se zde nachází značná ubytovací kapacita v soukromých penzionech. Stravování je možné v místních restauračních zařízeních. V Žulové se nachází mateřské škola, základní škola vyššího stupně (1. - 9. ročník) a střední odborné učiliště. Pro občany je k dispozici knihovna, kulturní dům, atd. Dále se zde nacházejí 2 sakrální stavby a hřbitov. Počet podnikatelských subjektů přesahuje 300.
Žulová leží na trase komunikace I/60 Lipová-lázně - Javorník a má velmi dobré spojení jak autobusové, tak i vlakové. Nedaleko centra města se nachází vlakové nádraží (trať č. 295 Lipová-lázně - Javorník ve Slezsku). Poměrně frekventované je autobusové spojení s Jeseníkem (linky jedoucí směrem na Javorník a Bílou Vodu, část linek jedoucí na Vidnavu). Samotná Žulová tvoří dopravní uzel pro obce v okolí, jako jsou Skorošice, Černá Voda nebo Kobylá nad Vidnávkou. Dobré je taktéž spojení s Polskem (komunikace Vidnava - Kalków).
Území města Žulová
Struktura půdního fondu
Město se rozkládá na soutoku řeky Vidnávky a Stříbrného potoka v geomorfologickém celku Žulovská pahorkatina. Západním směrem od města začínají Rychlebské hory. Reliéf je mírně zvlněný a tvoří pozvolný přechod mezi hřebeny Rychlebských hor a rovinatým územím v okolí Vidnavy, které se dále směrem na sever otevírá do Dolnoslezské nížiny. Nadmořská výška města je velmi členitá. Kolísá od hodnot 290 m n. m. v nejníže položených částech až do nejvyšší hodnoty, které dosahuje na Boží hoře v 525 m n. m.
Využití pozemků ve městě Žulová (k 1. 1. 2019)
Druh pozemku | Plocha |
Zastoupení |
Orná půda | 588,1 ha | 39,9 % |
Zahrady | 37,8 ha | 2,6 % |
Ovocné sady | 2,5 ha | 0,2 % |
Trvalé travní porosty | 107,9 ha | 7,3 % |
Lesní půda | 528,7 ha | 35,8 % |
Zastavěné plochy | 19,2 ha | 1,3 % |
Vodní plochy | 39,9 ha | 2,7 % |
Ostatní plochy | 151,5 ha | 10,3 % |
Celková výměra k. ú. | 1 475,5 ha | 100,0 % |
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Z geologického hlediska se město nachází na tzv. žulovském plutonu (žulovský granitový masiv). Tato oblast od sebe odděluje 2 základní geologické jednotky: západosudetskou či lužickou (Lugikum) a východosudetskou (Silezikum). Žulovský pluton je těleso o rozloze cca 150 km2 a zasahuje až polské území. Je tvořen několika typy granitoidních hornin (granit, granodiorit, křemenný diorit apod.) a jeho plášť je tvořen sekvencí kontaktních nerostů a metamorfovaných hornin, amfibolitů, kvarcitů, erlánu a biotitových pararul.
Geomorfologicky patří Žulová k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické a dále na rozhraní oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří (geomorfologické celky Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti Jesenické (geomorfologický celek Rychlebské hory, podcelek Hornolipovská hornatina), která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Z hlediska geomorfologických tvarů je krajina v okolí Žulové typická bývalými ostrovními horami (Boží hora, Smolný). Na území se taktéž nachází ukázky zvětrávání granotoidů - balvany a skalní města, skalní mísy, apod. Pozůstatkem minulých dob ledových jsou bludné balvany, relikty sálského a halštrovského zalednění.
Klimatické charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá větší část území města Žulová do mírně teplé oblasti, která se dělí na podoblasti MT7 a MT9. Jižní část území spadá do chladné oblasti CH7. Průměrná teplota v lednu kolísá mezi -3 až-4 °C, průměrná teplota v červenci mezi 17 - 18 °C. Počet dnů se srážkami 1 mm a více je zde 100 až 200. Srážkový úhrn ve vegetačním období činí 400 - 450 mm. Srážkový úhrn v zimním období 250 - 300 mm. Sněhová pokrývka zde leží průměrně 60 až 80 dnů v roce.
Klimatické charakteristiky dle Quitta
Klimatické charakteristiky | MT7 | MT9 | CH7 |
Počet letních dnů | 30 až 40 | 40 až 50 | 10 až 30 |
Počet dnů s prům. tepl. 10°C a více | 140 až 160 | 140 až 160 | 120 až 140 |
Počet mrazových dnů | 110 až 130 | 110 až 130 | 140 až 160 |
Počet ledových dnů | 40 až 50 | 30 až 40 | 50 až 60 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 až -3 | -3 až -4 | -3 až -4 |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 až 17 | 17 až 18 | 4 až 6 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 až 7 | 6 až 7 | 15 až 16 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 až 8 | 7 až 8 | 6 až 7 |
Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více | 100 až 120 | 100 až 120 | 120 až 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 400 až 450 | 400 až 450 | 500 až 600 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 až 300 | 250 až 300 | 350 až 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 až 80 | 60 až 80 | 100 až 120 |
Počet zamračených dnů | 120 až 150 | 120 až 150 | 150 až 160 |
Počet jasných dnů | 40 až 50 | 40 až 50 | 40 až 50 |