Odtokové poměry
Některé informace jsou NEVEŘEJNÉ a jsou dostupné pouze pro přihlášené uživatele. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.
Na území města Žďár nad Sázavou bylo vyhlášeno záplavové území pro vodní toky: Sázava, Staviště a Stržský potok. »
Na vodním toku Sázava bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny v úseku ř. km 117,879 - 219,050. ZÚ bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá účinnosti od 24. 4. 2021 (č. j. KUJI 26926/2021). »
Na vodním toku Staviště bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 8,533. ZÚ bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 23. 3. 2010 (č. j. KUJI 21481/2010). »
Na Stržském potoce bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,00 - 10,70. ZÚ bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabývá platnosti od 3. 8. 2005 (č. j. KUJI 10084/2005 OLVHZ). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Významným zdrojem ohrožení je tzv. zvláštní povodeň, která může být způsobena například havárií na některém z vodních děl na vodních tocích ve městě nebo nad ním.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Žďár nad Sázavou se nachází deset kritických míst omezujících odtokové poměry:
Místa omezující odtokové poměry na území města Žďár nad Sázavou
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území města Žďár nad Sázavou byla stanovena dvě místa, odkud hrozí riziko přívalových povodní. Jedná se o lokalitu pod kopci od Stržanova a dále o lokalitu pod Dostyho kopcem. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Žďár nad Sázavou
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Žďár nad Sázavou metodou kritických bodů
V jihovýchodní části města byl této metodě stanoven 1 kritický bod, který zasahuje průmyslovou oblast. Charakteristiky kritického bodu jsou níže v tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území města Žďár nad Sázavou
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 10 901 686 |
5,03 % |
56,27 % |
33,64 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Žďár nad Sázavou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Žďár nad Sázavou
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Žďár nad Sázavou mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. V případě vzniku ledových jevů na vodních tocích je stanovena osoba, která je pověřena odstraňováním ledových bariér.
Kontakt na osobu pověřenou uvolňováním ledových bariér je specifikován v kapitole Důležité kontakty.
Místa výskytu ledových jevů na území města Žďár nad Sázavou
Protipovodňová opatření
Pro území města jsou významná tři protipovodňová opatření, nicméně na jeho území se nachází pouze dvě. Jedná se o vodní nádrže, které slouží mimo dalších funkcí k retenci vod a transformaci povodňových průtoků. Dvě nádrže jsou přímo na území města - VD Pilská a VD Staviště a jedna je nad městem - VD Strž. »
Protipovodňová opatření na území města Žďár nad Sázavou