Žďár nad Sázavou

Charakteristika zájmového území

Město Žďár nad Sázavou leží ve východní části Českomoravské vrchoviny na řece Sázavě na území CHKO Žďárské vrchy. Z administrativního hlediska leží v Kraji Vysočina v SO ORP Žďár nad Sázavou. Od krajského města Jihlava je Žďár nad Sázavou vzdálen cca 31 km severovýchodním směrem. K 1. 1. 2023 (dle dat ČSÚ) bylo ve městě evidováno 20 519 obyvatel.

Území města se skládá ze čtyř katastrálních území: Zámek Ždár, Stržanov, Veselíčko u Žďáru a Město Žďár. Město se nachází jak na historickém území Moravy, ale i na historickém území Čech, větší plocha připadá k historickému území Moravy. Město má několik částí, jedná se o: Žďár nad Sázavou 1 až Žďár nad Sázavou 7, dále Mělkovice, Radotín, Stržanov a Veselíčko.

Ve městě se nachází hned několik významných památek, přičemž mezi nejznámější patří dílo J. B. Santiniho-Aichela. Ten ve městě vytvořil hned několik pamětihodností, avšak nejvýznamnější památkou je bezesporu poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Dále Santini zvelebil interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie, navrhl i jiné stavby mimo vlastní budovy kláštera či kostela. Dalšími památkami ve městě jsou např. morový sloup z 18. století stojící na náměstí Republiky, Tvrz postavená na začátku 14. století (dnes se zde nachází regionální muzeum), gotický farní kostel sv. Prokopa ze 13. století či barokní most s galerií soch z 18. století (přezdívaný malý Karlův most).

Katastrální území města Žďár nad Sázavou

Geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Česko-moravská soustava
Podsoustava: Českomoravská vrchovina
Celek: Křižanovská vrchovina
Podcelek: Bítešská vrchovina
Okrsek: Henzlička, Světnovská sníženina, Novoměstská pahorkatina a Veselská sníženina

Území města leží v Česko-moravské soustavě, v podsoustavě Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina a v podcelku Bítešská vrchovina. Podcelek je dále dělen na 4 okrsky na území města Žďár nad Sázavou. Do severní části města zasahuje Světnovská sníženina (katastr Stržanov, VD Pilská a část území pod vodní nádrží), východní částí města se táhne Novoměstská pahorkatina (přibližně východně od silnice č. I/36), jihozápadní část města leží ve Veselské sníženině a do západní části města se od Pilského lesa nasunuje okrsek Henzlička.

Okrsek Henzlička je členitá pahorkatina s rozlohou 57,89 km². Severovýchodní část je tvořena gabry ranského masívu, jihovýchodní část je tvořena ortorulami a migmatickými rulami. Nejvyšším bodem je Henzlička (692,1 m n. m.), významným bodem je Ranský babylón (673,2 m n. m.). Okrsek leží v 5. vegetačním stupni, je převážně zalesněn souvislými smrkovými komplexy s borovicí, jedlí, bukem, modřínem a olší.

Novoměstská pahorkatina je členitá pahorkatina v severní části až plochá. V podloží se nacházejí lekokrátní biotitické migmatity, monotónní skupiny strážeckého moldanubika s pruhy amfibolů a erlanů. Od severozápadu k jihovýchodu se táhne široké zlomové pásmo až k Dářské brázdě. Nejvyšším vrcholem je Harusův kopec (740,8 m n. m.). Pahorkatina leží ve 3.–5. vegetačním stupni, je středně zalesněna smrkovými porosty s borovicí, četné jsou louky, pole a drobné rybníky. V severovýchodní části se rozkládá CHKO Žďárské vrchy.

Světnovská sníženina navazuje na tektonickou sníženinu Dářské brázdy. V podloží se nacházejí ruly, migmatity moldanubika s ostrůvky žul. Od Dlouhé meze se táhne prolom protékaný řekou Sázavou. Sníženina leží v 5. vegetačním stupni, je málo zalesněná smrkovými porosty s borovicí, nacházejí se zde zbytky vlhkých luk a převažují pole.

Veselská sníženina je plochá sníženiny, která leží na rulách, migmatitech a amfibolitech moldanubika. Při západním okraji probíhá hlavní evropské rozvodí. Jedná se o pramennou oblast Oslavy s plochými rozevřenými údolími vodních toků, četné jsou rybníky. Leží ve 4. vegetačním stupni, je zalesněná převážně smrkovými porosty s borovicí a modřínem a borovými porosty, vzácně se nacházejí zbytky bučin. Četné jsou dále rybníky s pobřežními mokřady a vlhké louky často s rašeliništními druhy.

Geologické charakteristiky

Geologie území města je velmi rozmanité. Podél vodních toků se nacházejí nezpevněné fluviální nivní sedimenty. Geologicky náleží oblast do Českého masivu do moldanubika. Asi polovina území města je tvořena metamorfovanými horninami, zejména migmatity a ortorulami, jižní a jihovýchodní část leží na pararulách až migmatitech. Ostrůvkovitě se na území vyskytují vápence a dolomity, amfibolity a kvarcity.

Ochrana přírody

Velká část města (kromě jihovýchodní části) se rozkládá v CHKO Žďárské vrchy, která byla vyhlášena v roce 1970 a do dnešní doby se zde dochovalo venkovské osídlení s prvky horácké lidové architektury. Jedná se o nejrozmanitější část Českomoravské vrchoviny, které zabírá rozlohu 709 km², z níž téměř polovinu zaujímají lesy, ty se střídají s lukami a pastvinami. Lesy jsou převážně smrkové, někde se zachovaly porosty jedlobučin. Cenná jsou rozsáhlá rašeliniště a vlhké rašelinné louky, kde se vyskytuje řada ohrožených a chráněných druhů rostlin.

Podél Stržského potoka se v severovýchodní části města nachází Přírodní památka Louky u Černého lesa a ve východním cípu Veselíčka se rozkládá Přírodní památka Šafranice.

Struktura půdního fondu

Struktura rozložení jednotlivých půdních typů je rozmanitá a ostrůvkovitě členěná. Na území města se vyskytují kambizemě (mesobazická, dystrická), gleje (modální), pseudogleje (modální), stagnogleje (modální, histický) a fluvizemě (glejové).

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území je 3 706,4 ha. Pozemky na území města jsou zastoupeny celkem rovnoměrně a blíží se svou strukturou celorepublikovému průměru. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují.

Využití pozemků ve městě Žďár nad Sázavou (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území města Žďár nad Sázavou je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651 - 800 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území města do mírně teplé oblasti MT3.

Mírně teplá klimatická oblast MT3 se vyznačuje mírnými, normálně dlouhými až delšími přechodnými obdobími, léto je krátké, mírné až mírně chladné a zima je mírná, až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600–750 mm s počtem dní se srážkami nad 1 mm 110–120 dní, průměrné roční teploty jsou okolo 6–7 °C, počet dnů se sněhovou pokrývkou je 60–100.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT3