Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse Želetava lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí katastru ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Želetava, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

 

Historické povodně

Nejvýznamněji byl městys Želetava zasažen povodněmi v letech 1997 a 2006, dále pak například v letech 2002, 2009 a 2010. V roce 1997 postihly území městyse povodně v důsledku silných a dlouhotrvajících dešťových srážek. Zmíněná povodeň zasáhla městys ve dnech 6–7. července roku 1997.

Vlivem zvýšeného srážkového úhrnu došlo na území městyse k vybřežení vodního toku Želetavky. Voda na katastru zaplavila sklepy obytných domů, místní komunikace a zahrady. V povodí Želetavky bylo nutno vystavět ochrannou hráz v podobě pytlů s pískem za účelem ochrany přilehlých nemovitostí. Povodeň zasáhla také objekty firem, nacházející se v dolním povodí Želetavky. Jednalo se zejména o podniky Strojmont CZ, a.s. a ECOLAB, s. r. o. 

V roce 2002 postihly povodně městys ve dnech 12–13. srpna. Povodeň byla způsobena zvýšeným srážkovým úhrnem. Dne 12. srpna dosahoval úhrn srážek hodnoty 86 mm, které v odpoledních hodinách způsobily výrazné zvýšení hladiny vodního toku Želetavky. V reakci na tento výrazný vzestup hladiny došlo k vyhlášení druhého povodňového stupně. Dne 12. srpna ve 21:00 začalo docházet k přelití hrází rybníků Hadrava, Pánkův a Panský. Následná povodňová vlna zaplavila sklepy obytných domů a bytových domů a hospodářských stavení. Celkový počet zasažených objektů byl vyčíslen na cca 20. V ZSJ Bítovánky bylo nutné zajistit přemístění velkého počtu hospodářských zvířat ze zaplaveného vepřína. Největší škoda na majetku vznikla firmě ECOLAB, s. r. o.

Další povodně se v městysi vyskytly v roce 2004. V dubnu, vlivem vydatného srážkového úhrnu, došlo k vybřežení vodního toku Želetavky, který způsobil zatopení sklepů u desítky rodinných domů, sklepních prostor průmyslových objektů a místních komunikací. Ohroženy byly i hráze několika rybníků, u kterých hrozilo protržení. Starosta musel v důsledku povodňové situace vyhlásit druhý povodňový stupeň.

Následky povodní v Želetavě

V roce 2006 byl městys Želetava znovu zasažen povodní. Tato povodeň se vyskytla ve dnech 24. až 26. března. Počasí u nás ovlivňovala od jihozápadu brázda nízkého tlaku vzduchu spojená s frontálním systémem a obnovujícím se přílivem teplého vzduchu od jihu. K nejvyššímu srážkovému úhrnu došlo dne 26. března. Díky kombinaci náhlého oteplení a vydatné srážkové činnosti docházelo k rychlému odtávání sněhové pokrývky, důsledkem čehož byly značné nárůsty průtoků na vodních tocích. Vodní tok Želetavka se rozlil v celé své délce a zaplavil přilehlé pozemky, obytné budovy a průmyslové objekty. Nejvýznamněji byly zasaženy znovu objekty firem Strojmont CZ, a. s. a ECOLAB, s. r. o. Na vodním toku Želetavka, ve vodoměrné stanici Jemnice, byl v 19:00 naměřen stav 273 cm s průtokem 27,8 m3/s.

Povodně z přívalových srážek postihly městys Želetava v roce 2009, přesněji 6. a 30. června. Bouřka spojená s přívalovými dešti dne 6. června způsobila povodňovou vlnu, která na území městyse zaplavila sklepy, hospodářská stavení a zanesla významného množství erozního materiálu do intravilánu městyse a jeho částí. Třicátého června byla zasažena pouze část městyse Bítovánky, kde došlo k eroznímu splachu z přilehlých pozemků a transportu materiálu do zastavěného území. Voda spolu s bahnem byla zanesena do rodinných domů a bytů.

Poslední povodeň zasáhla městys 8. srpna 2010, kdy došlo k zaplavení dětského hřiště přímo v intravilánu městyse.