Charakteristika zájmového území
Městys Želetava se nachází v kraji Vysočina, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Moravské Budějovice. První zmínka o Želetavě pochází z roku 1303. Žije zde 1 529 obyvatel. Řešené území městyse je složeno ze čtyř katastrálních území – Bítovánky, Horky u Želetavy, Šašovice a Želetava. Základní sídelní jednotky (ZSJ) se nachází v zájmovém území čtyři a mají stejné pojmenování jako výše zmíněná katastrální území. Katastr městyse bude v textu dále označován jako zájmové území či zájmová oblast.
Katastrální území městysu Želetava
Městys Želetava je situován v údolí vodního toku Želetavky. Zástavba má charakter převážně rodinných domů se zahradami, průmyslových a také zemědělských komplexů. Hlavní průmyslová odvětví v oblasti představují zemědělství, strojírenství a potravinářství. Největší zemědělský komplex se nachází na jihozápad od intravilánu městyse Želetava. Druhý zemědělský komplex je umístěn v části městyse Bítovánky. Městysem Želetava prochází silnice první třídy I/38 a silnice druhé třídy II/112. V intravilánu Želetavy se nachází kostel svatého Michaela Archanděla a kaple svaté Kateřiny Alexandrijské.
Území městyse je vertikálně členěno. Ve středu zájmového území se nachází údolí, které bylo vytvořeno erozní činností vodního toku Želetavka. Nejvyšší bod na území je nepojmenovaný vrch o výšce 669 m n. m., na němž je umístěn vysílač. Dále se zde nachází vrcholy Hory (623 m n. m.), Díly u kříže (607 m n. m.), Horka (627 m n. m.) a Rudný (628 m n. m.). Nadmořská výška katastru Želetavy se nachází ve výšce 578 m n. m. a střední nadmořská výška oblasti se pohybuje v rozmezí 500–550 m n. m.
Výškové poměry katastrálního území Želetava
V rámci geomorfologického členění spadá zájmové území do provincie Česká Vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina a podcelku Brtnická vrchovina. Podrobné geomorfologické členění je uvedeno v Tabulce 2 níže. V severní části zájmového území pramení vodní tok Želetavka. Vodní tok teče směrem na jih, kde protéká intravilánem městyse a zájmové území opouští na jihozápadě. Bítovanský potok pramení v severovýchodní části zájmového území, protéká části městyse Bítovánky a poté ústí zleva do vodního toku Želetavka. Územím dále protékají vodní toky Žlaby, Šašovický potok, Podhorský potok, LP Rokytky v km 18,6 od ryb. Opička, Jindřichovický potok, Brtnice a Bezejmenný vodní tok (IDVT 10207602).
Sklonitostní poměry katastrálního území Želetava
Z pohledu sklonitostních poměrů v katastrálním území Želetava se vyšší sklony terénu nachází zejména v oblastech, kde se zdejší vodní toky zařezávají do podloží. Tyto místa jsou na mapě sklonitostních poměrů vyznačeny červenými odstíny. Světlé odstíny pak v mapě značí sklony o hodnotách 5-15 °, které jsou v katastru zastoupeny poměrně hojně, zejména v pramenných částech zdejších vodních toků.
Celková rozloha řešeného území činí 2 756,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje rozlohu a procentuální podíly jednotlivých ploch využití půdního fondu, které se v území vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (67,9 %). Orná půda tvoří celkově 85,8 % zemědělské půdy. Zemědělská půda je dále tvořena zahradami a ovocnými sady (2,0 %) a trvalými travními porosty (12,2 %). Zbytek plochy tvoří zejména lesní pozemky (25,1 %), ostatní plochy (4,1 %) a vodní plochy (1,5 %). Zastavěné území tvoří pouze 1,4 % rozlohy.
Využití pozemků v městysu Želetava (dle ČSÚ)
Typ pozemku | Zastoupení (%) | Plocha (ha) | |
Zemědělská půda | ZP celkem | 67,9 | 1871,8 |
Orná půda ze ZP | 85,8 | 1606,5 | |
Zahrady a sady ze ZP | 2 | 37,4 | |
Trvalé travní porosty ze ZP | 12,2 | 228 | |
Lesní půda | 25,1 | 692,4 | |
Vodní plochy | 1,4 | 37,8 | |
Zastavěné plochy | 1,5 | 40,2 | |
Ostatní plochy | 4,1 | 114 | |
Celková výměra | 2756,1 |
Zájmové území spadá do mírně teplých klimatických oblastí MT3 a MT5. Majoritní podíl území městyse zaujímá mírně teplá klimatická oblast MT5, mírně teplá klimatická oblast MT3 se vyskytuje v severní části území. Lokalita se vyznačuje normálně dlouhým až krátkým létem, které je mírně chladné. Přechodné období je suché až mírně suché s mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje v rozmezí 600–650 mm, průměrné roční teploty dosahují 6–7 °C. Dlouhodobý roční teplotní průměr je evidován na úrovni 6,4 °C.
Charakteristika podoblastí MT3 a MT5
Klimatické charakteristiky | MT3 | MT5 |
Počet letních dnů | 20 až 30 | 30 až 40 |
Počet dnů s prům. tepl. 10°C a více | 120 až 140 | 140 až 160 |
Počet mrazových dnů | 130 až 160 | 130 až 140 |
Počet ledových dnů | 40 až 50 | 40 až 50 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 až -4 | -4 až -5 |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 až 17 | 16 až 17 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 až 7 | 6 až 7 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 až 7 | 6 až 7 |
Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více | 110 až 120 | 100 až 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 až 450 | 350 až 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 až 300 | 250 až 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 60 až 100 | 60 až 100 |
Počet zamračených dnů | 120 až 150 | 120 až 150 |
Počet jasných dnů | 40 až 50 | 50 až 60 |