Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Žatec lze předpokládat především přirozenou povodeň z déletrvajících regionálních srážek případně zimní a jarní povodeň při tání sněhové pokrývky. Největší riziko je u toku Ohře a jeho přítocích na území města Blšanky, Hutné a Liboce. Vyloučit rovněž nelze přívalovou povodeň v letním bouřkovém období. Tatopovodeň v  nedávné minulosti zasáhla mmístní část Radíčeves. »
Více informací je uvedeno v kapitole Odtokové poměry
 

Historické povodně

V minulosti bylo město Žatec povodní ohroženo několikrát a to jak povodní od Ohře tak i od Blšanky. Nejvyšší riziko povodní je dle historických zkušeností v zimním a jarním období od února do května.

Nejvyšší zaznamenané vodní stavy hlásného profilu Žatec (Ohře)

Datum Vodní stav (cm)
07. 02. 1980 187
08. 05. 1978 179
14. 03. 1979 167
28. 02. 1997 161
23. 07. 1980 141
04. 11. 1977 124