Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Žatec lze předpokládat především přirozenou povodeň z déletrvajících regionálních srážek případně zimní a jarní povodeň při tání sněhové pokrývky. Největší riziko je u toku Ohře a jeho přítocích na území města Blšanky, Hutné a Liboce. Vyloučit rovněž nelze přívalovou povodeň v letním bouřkovém období. Tatopovodeň v nedávné minulosti zasáhla mmístní část Radíčeves. »
Více informací je uvedeno v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V minulosti bylo město Žatec povodní ohroženo několikrát a to jak povodní od Ohře tak i od Blšanky. Nejvyšší riziko povodní je dle historických zkušeností v zimním a jarním období od února do května.
Nejvyšší zaznamenané vodní stavy hlásného profilu Žatec (Ohře)
Datum | Vodní stav (cm) |
07. 02. 1980 | 187 |
08. 05. 1978 | 179 |
14. 03. 1979 | 167 |
28. 02. 1997 | 161 |
23. 07. 1980 | 141 |
04. 11. 1977 | 124 |