Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována náhlou přívalovou vlnou postupující v korytě Korejtky. Při povodni je splaveninami zaneseno koryto tohoto toku a voda se rozlévá na okolní pozemky. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích.
Díky prudkým svahům Kozlovského hřbetu v západní části se voda nemá kde akumulovat a v kombinaci s využitím půdy (ve kterém převládá orná půda) a její slabé retenční schopnosti stéká podél polních cest do obce. Vodní tok Korejtka vede téměř celým zastavěným územím obce a v případě zvýšení vodních stavů představuje závažné ohrožení na zdraví obyvatel a majetku. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Vítějeves, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V nedávné historii byla obec Vítějeves naposledy zasažena povodněmi v roce 2008. K povodni došlo v důsledku intenzivního přívalového deště, který způsobil splachy z okolních svahů. Proud vody strhl ploty kolem vodovodního vrtu a odplavil část navršené zeminy kolem stavby. Nánosy bláta poškodily komunikace i přilehlé pozemky občanů. Zaplaveno bylo také víceúčelové hřiště a celý suterén základní školy. Povodeň způsobila značné škody na elektroinstalaci, plynových kotlích a celkovém vybavení suterénu školy. Následky povodní byly odstraňovány ještě 14 dní po skončení povodně.