Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse Vladislav lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Největší riziko rozvodnění je u vodního toku Jihlava a po historické zkušenosti i u vodního toku Mlýnský potok. Riziko povodně představují hlavně dlouhotrvající srážky v povodí Jihlavy protiproudně od městyse a bleskové srážky v katastru městyse. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Vladislav, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

 

Historické povodně

V nedávné historii byl městys Vladislav významně zasažen povodněmi v letech 1985, 2002, 2005 a 2006. K povodni došlo vždy kvůli zvýšení hladiny Jihlavy ať už z důvodu dlouhotrvající dešťů nebo jarního tání sněhu. Městys ohrožoval také Mlýnský potok. Zaplaveny byly budovy v okolí Jihlavy jako Pezderníkův mlýn na začátku intravilánu, řada rodinných domů, až po budovu mateřské školy v centru městyse.