Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Višňová lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Višňová, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Vzhledem k poloze obce jsou povodňové stavy reálnou hrozbou, zejména v současné době kdy jsou častým jevem bleskové povodně. Naposled se hladina Smědé zvedla v květnu 2014, ale škody nenapáchala.
Blesková povodeň přišla v létě 2010. Z devíti částí obce Višňová byly zatopeny: Filipovka, Předlánce, Poustka, Višňová, Minkovice a Víska. Bylo zatopeno 156 domů, musely být zdemolovány dva domy. Škody na obecním majetku 30mil Kč, prvotní náklady na záchranné a likvidační práce (vyvezení odpadů, štěrk do děr na komunikacích, odstranění náplav, PHM, stravování, opravy techniky) vyčísleno 7 mil Kč. Celkové škody na území obce dosáhly 272 mil. Kč.
Následky povodně v roce 2010 v obci Višňová
Následky povodně v roce 2010 v obci Višňová - evakuace obyvatelstva
Následky povodně v roce 2010 v obci Višňová - evakuace
Následky povodně v roce 2010 v obci Višňová - evakuace