Valašská Polanka

Odtokové poměry

Vodní tok Senice má na území obce Valašská Polanka oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 27,0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá účinnosti od 31. 1. 2006 (č. j. KUZL 8639/2005 ŽPZE-IK). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Senice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. »

Na území obce Valašská Polanka bylo stanoveno několik míst, která  můžou omezovat odtokové poměry a zhoršit tak průběh povodně. Jedná se především o mosty, lávky a propustky. »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Valašská Polanka

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Valašská Polanka byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Tato místa byla stanovena na základě existence kritických bodů a jejich povodí. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Valašská Polanka

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Valašská Polanka

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Valašská Polanka metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Valašská Polanka

Na území obce Valašská Polanka byly stanoveny 3 kritické body:

• Kritický bod 41005360 (u č. p. 409) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k ohrožení budov či místní komunikace podél vodního toku Vápenka v intravilánu obce. Tento typ povodně může být zesílen místy omezujícími odtokové poměry - na Vápence se nachází 3 mostky či propustky, které mohou ucpat koryto vodního toku a způsobit tak vybřežení. »
• Kritický bod 41005354 (na poli u č. p. 266) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k ohrožení budov či místní komunikace podél Veřečného potoka. Tento typ povodně může být zesílen místy omezujícími odtokové poměry - na Veřečném potoce se nachází 8 mostků či propustků, které mohou ucpat koryto vodního toku a způsobit tak vybřežení. »
• Kritický bod 41005347 (u č. p. 20 na území katastrálního území Leskovec) - v případě silných přívalových dešťů může dojít k ohrožení budov či místní komunikace podél Seninky. »

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Valašská Polanka. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území obce Valašská Polanka

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Vodní tok Senice se nachází na seznamu toků s častými ledovými jevy, vydávaným Českým hydrometeorologickým ústavem. Konkrétně se jedná o úsek toku mezi 5,74 a 7,08 říčním km a obtíže bývají způsobeny na jaře při tání sněhu. »
Kromě tohoto úseku je však přesto potřebné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Valašská Polanka

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na katastrálním území obce Valašská Polanka se nenachází žádné vodní plochy. Avšak v okolních katastrech jsou vybudovány soustavy rybníků, které mohou ovlivňovat odtokové poměry na území obce Valašská Polanka. Jedná se o:

• Rybník Neratov - nachází se v katastrálním území obce Prlov na jih od Valašské Polanky a leží na vodním toku Trubiska, který se vlévá do Pozděchůvky, což je levostranný přítok Senice v katastru obce. Vlastníkem i provozovatelem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Rybník Neratov má výměru 0,99 ha a spadá do IV. kategorie TBD. »
• Vodní nádrže Trubiska - dělí se na dvě dílčí nádrže, a to na Hubertek a Kačeňák. Obě leží na vodním toku Trubiska v katastrálním území Prlov, přibližně 1,6 km na jih proti proudu od rybníka Neratova. Hubertek je větší, má výměru cca 0,22 ha, plocha Kačeňáku je 0,257 ha. Právě protrhnutí hráze v roce 1972 a zvýšení hladin vodních toků Trubiska, Pozděchůvka a následně i Senice způsobilo povodeň ve Valašské Polance a v Leskovci. »
• Lačnovské rybníky - jedná se o soustavu tří rybníků (Dolní Lačnovský rybník - 3,41 ha, Prostřední Lačnovský rybník - 1,65 ha a Horní Lačnovský rybník - 3,22 ha), které leží na vodním toku Seninka vlévající se do Senice v Horní Lidči na jih od Valašské Polanky. »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Valašská Polanka

 Vodní díla