Odtokové poměry
Vodní tok Tichá Orlice má na území města Ústí nad Orlicí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ. Celkově je záplavové území a aktivní zóna stanovena v úseku ř. km 14,381 - 71,403 a bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje. Toto opatření nabývá účinnosti od 23. 6. 2015 (sp. zn. SpKrÚ71753/2014/OŽPZ). »
Také Třebovka má na území města Ústí nad Orlicí stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Celkově je tento úsek stanoven mezi ř. km 0,000 - 9,409 a byl vyhlášen Krajským úřadem Pardubického kraje. Toto opatření nabývá účinnosti od 5. 10. 2012 (sp. zn. SpKrÚ42740/2012/OŽPZ). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Knapoveckého potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území města Ústí nad Orlicí
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Ústí nad Orlicí metodou kritických bodů
Při intenzivních lokálních srážkách jsou ohrožovány především východní části města a městská část Knapovec. Jedná se především o zemědělsky využívané, mírně ukloněné svahy, které jsou vůči splachu a erozi náchylnější než zalesněné svahy na západě. Při přívalových srážkách jsou také rizikové polní cesty, které mohou sloužit k soustředění odtoku z polí do obydlených částí města. Z vlastních zkušeností obyvatel je z hlediska přívalových povodní nejrizikovější jihozápadní svah směrem na Knapovec (Velká Strana) a západní svah směrem na Ústí nad Orlicí (Na drahách). V Knapovci také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v městské části Černovír
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v městské části Kerhartice
Dráhy soustředěného povrchového odtoku východně od centra města
Dráhy soustředěného povrchového odtoku jižně od centra města
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v městské části Hylváty
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v městské části Knapovec
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Ústí nad Orlicí
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Ústí nad Orlicí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Z hlediska míst pro vznik ledových bariér jsou také velice důležité jezy, kde je větší pravděpodobnost zámrzu vody než v tekoucím korytě. Jezy by měly být při teplotách pod bodem mrazu často kontrolovány hlídkovou službou nebo jejich správci.
Místa výskytu ledových jevů na území města Ústí nad Orlicí
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Ústí nad Orlicí se nenachází žádné vodní dílo, které by patřilo do kategorie vodních děl s technicko-bezpečnostním dohledem. Ovšem několik takových vodních staveb se nachází v horních povodích významných vodních toků. Na horním toku Tiché Orlice se nachází Lipkovský poldr (IV. kat. TBD), poldr Králíky (III. kat. TBD) a poldr Lichkov (IV. TBD). Na horním toku Třebovky se nachází rybník Hvězda (II. kat. TBD) a dva poldry kategorie III. TBD. »
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území města Ústí nad Orlicí
Protipovodňová opatření »
Jak již bylo zmíněno, retenční nádrže podléhající technicko-bezpečnostnímu dohledu, se nachází v horních povodích významných vodních toků. Na schématech ve fotogalerii jsou tyto systémy retenčních nádrží znázorněny.
Parametry retenčních nádrží na Tiché Orlici
| Ret. nádrž |
Lipkovský poldr | Poldr Králíky | Poldr Lichkov |
| Zátopové území (ha) | 52,5 | 47,34 | 49,53 |
Parametry retenčních nádrží na Třebovce
| Ret. nádrž |
Poldr č. 1 | Poldr č. 2 | Rybník Hvězda |
| Zátopové území (ha) | 16 | 10 | 79 |
Na území města Ústí nad Orlicí bylo realizováno také několik protipovodňových opatření. Tím největším zásahem bylo zkapacitnění koryta Tiché Orlice a Třebovky. Tyto úpravy, které zahrnují např. opevnění koryta, probíhaly a probíhají průběžně. Největším impulsem ovšem byla povodeň v roce 1997, která břehy toků téměř kompletně zničila. Protipovodňové opatření, tvořící retenční prostor na sedimenty a splaveniny, bylo potom v roce 2013 vybudováno na Knapoveckém potoce. Zde se jedná o dvě přehrážky toku, které v případě povodně mohou zachytit až 2100 m3 splavenin.
Protipovodňová opatření na území města Ústí nad Orlicí
